WASHINGTON Krize by v nejhorším případě mohla stát každého Američana zhruba 80 tisíc dolarů, tedy více než 1,4 milionu korun. Zatím utratila americká vláda na pomoc finančnímu sektoru 4,7 bilionu dolarů, což představuje zhruba třetinu amerického hrubého domácího produktu.
Než se podaří znovu nastartovat ekonomiku, mohl by ministerstvo financí v čele s Timothym Geithnerem „zaseknout sekeru“ mnohem hlouběji. Celková útrata by se tak mohla vyšplhat až na téměř 24 bilionů dolarů (436 bilionů korun), píše tisková agentura AP.
S těmito zatím nejčernějšími představami o budoucím vývoji seznámil včera americký Kongres Neil Barofsky. Ten stojí v čele programu vládní pomoci bankovnímu sektoru (TARP).
Sám Barofsky však přiznává, že 23,7 bilionů dolarů, které by američtí daňoví poplatníci mohli za krizi nakonec zaplatit, je velmi nadnesené číslo, píše The New York Times. Při jeho výpočtu se Barofsky a jeho tým snažili vycházet ze scénáře, kdy se vše, co se pokazit může, pokazí, a to tím nejhorším způsobem.
Tento černý scénář například počítá s tím, že každá hypotéka poskytnuta vládními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac bude odepsána jako ztráta v plné výši. Zároveň předpokládá, že zkrachuje každá americká banka, aniž by zanechala jakákoli aktiva.
Navíc počítá s tím, že všechen majetek podílových fondů peněžního trhu včetně vládních dluhopisů se ukáže být naprosto bezcenný. Aby se dosáhlo tak astronomických nákladů, muselo by se navíc ministerstvo financí vzdát bez náhrady všech cenných papírů nakoupených od Fedu.
Ke všemu Barofského tým předpokládá, že se v plné výši vyčerpají i programy na pomoc finančnímu trhu, které byly již dávno zrušené nebo které se nikdy nerozběhly. Celkem bylo spuštěno či ke spuštění připraveno zhruba 50 programů, a to Fedem, administrativou bývalého prezidenta George Bushe a současného Baracka Obamy.
„Nenaznačujeme, že možná ztráta vlády bude 23 bilionů dolarů. Naším cílem bylo vnést (do této věci) transparentnost a zasadit vše do kontextu,“ brání zprávu Barofsky. Ani tato slova či samotná nesmyslnost tak obrovského čísla nezabránila některým politikům, aby je brala za bernou minci. „Pokud byste utratili milion dolarů každý den od doby, kdy se narodil Kristus, ani byste se nepřiblížili jednomu bilionu dolarů – 23,7 bilionu dolarů je ohromující suma,“ řekl v reakci na zprávu kalifornský poslanec za republikány Darrell E. Issa.
Americké ministerstvo financí se však brání a zpochybňuje sumu, kterou již na podporu finančního sektoru vynaložilo. Podle mluvčího ministerstva Andrewa Williamse totiž byly zatím utraceny jen dva biliony dolarů.
Barofsky prý navíc nepočítá s aktivy, které kryjí vládní programy. Stejně tak do svých kalkulací nezahrnuje poplatky, které náklady daňových poplatníků snižují. „Tyto odhady zahrnují programy v jejich hypotetické maximální výši. Přitom nikdy nebylo pravděpodobné, že by se všechny programy měly vyčerpat v jejich maximální výši,“ cituje agentura Bloomberg Williamse.
Barofsky včera prezentoval i další zprávu, v níž kritizoval ministerstvo financí, že opakovaně nepřijalo doporučení, která měla pomoci vysvětlit veřejnosti, jakým způsobem banky využívají vládní pomoc. Podle zprávy by měl Geithner ve vynucování těchto informací postupovat tvrději. Barofsky udělal průzkum mezi 360 bankami, které čerpaly vládní pomoc. Z průzkumu vyplývá, že 83 procent z nich použilo státní peníze na půjčování, 43 procent si navýšilo kapitál a 31 procent na další investice.
