Chystáte se podat přihlášku na vysokou školu? Pak vás budou pravděpodobně zajímat nejen vaše šance uspět v přijímacím řízení, ale i šance na uplatnění na trhu práce, až školu dokončíte. Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze připravuje pro ministerstvo školství zajímavou analýzu, která začíná povzbudivou větou: „Situace vysokoškoláků na pracovním trhu v České republice je dlouhodobě příznivá.“
Přesto se v ní dočtete také o tom, že počet nezaměstnaných vysokoškoláků se u nás za poslední rok zvýšil z necelých jedenácti na šestnáct tisíc, přičemž toto zvýšení postihlo ze tří čtvrtin mladé absolventy vysokých škol.
Přibylo nezaměstnaných techniků i ekonomů Je to hodně? Autoři studie Jan Koucký a Martin Zelenka nepovažují toto číslo zdaleka za alarmující. Ve skutečnosti se míra nezaměstnanosti vysokoškoláků zvýšila jen z 1,4% na 1,9 % a je výrazně nižší než celková míra nezaměstnanosti. Přitom z vysokých škol odchází každým rokem s diplomem víc a víc lidí. Jenom za poslední rok vzrostlo jejich množství o osm procent, oproti roku 2006 činí nárůst dokonce zhruba šestatřicet procent. Středisko vzdělávací politiky nicméně zjišťovalo, na které absolventy dopadá ekonomická krize silněji. Jeho studie připouští, že vývoj je oborově podmíněný.
„Roztřídíme-li totiž všechny fakulty na vysokých školách v České republice do jednotlivých oborových skupin, je zřejmé, že k výraznějšímu zhoršení uplatnění absolventů došlo u ekonomických, technických, přírodovědných a zemědělských fakult, tedy těch, které jsou těsněji spjaty s krizí zasaženou podnikatelskou sférou,“ píše se ve studii.
Absolventi ostatních fakult podle připravované studie zatím krizí tolik postiženi nebyli. U některých fakult jako třeba u lékařských nebo právnických došlo dokonce k dalšímu zlepšení. K tomu je však třeba podotknout, že nárůst počtu nezaměstnaných absolventů ekonomických oborů může být způsoben prostě jen tím, že těchto absolventů je víc než v mnoha jiných oborech. Soukromé vysoké školy by mohlo potěšit zjištění, že jejich absolventi mají již druhým rokem nižší míru nezaměstnanosti než absolventi veřejných vysokých škol. V září 2009 to bylo 1,8%u soukromých škol na rozdíl od 3,0 % u veřejných. „To je oproti předchozím rokům podstatná změna,“ konstatuje Jan Koucký. Zároveň však připouští, že soukromé vysoké školy prostě jen navštěvuje hodně lidí, kteří už zaměstnání mají a jen si doplňují nebo vylepšují kvalifikaci.
Mezi veřejnými vysokými školami došlo k největšímu zhoršení u absolventů Univerzity Hradec Králové, Vysoké školy chemickotechnologické v Praze, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Technické univerzity v Liberci a Slezské univerzity v Opavě. Míra nezaměstnanosti jejich absolventů se totiž během posledního roku zvedla více než dvojnásobně. „Zároveň je však třeba vidět, že ani v těchto případech nejde o nějaká závratná čísla. Míra nezaměstnanosti absolventů se letos většinou vrátila zhruba na úroveň roku 2006,“ upozorňuje Koucký.
Nástupní platy už nerostou jako v minulých letech Pohled na vývoj počtu nezaměstnaných absolventů (do 2 let po získání diplomu) u několika největších a nejvýznamnějších vysokých škol podle Jana Kouckého ukazuje, že k největšímu nárůstu absolventů bez práce za poslední rok došlo u Vysoké školy ekonomické v Praze (o více než 60 %) a Univerzity Palackého v Olomouci (o téměř 50 %). Počty nezaměstnaných se také zhruba o 40 % zvýšily u některých technických univerzit, což odpovídá již zmíněnému zhoršení u všech technických vysokých škol v České republice, způsobenému dopady krize v průmyslu.
„Zaměříme-li pozornost na naše dvě největší univerzity, musíme konstatovat, že ekonomická krize se na zaměstnatelnosti absolventů Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity zatím neprojevila,“ píše se ve studii. Míra nezaměstnanosti absolventů brněnské Masarykovy univerzity dokonce mírně poklesla. U obou škol však došlo ke zhoršení zaměstnatelnosti absolventů přírodovědeckých fakult, což často souvisí i s poklesem nástupních platů.
Nezávisle to potvrzuje nové šetření Masarykovy univerzity, které ukazuje snížení nástupních platů absolventů přírodovědecké fakulty téměř o 2000 korun.
Podobný efekt má konečně hospodářská krize i v jiných zemích. Například v USA či ve Velké Británii nástupní platy vysokoškoláků letos stagnují nebo mírně klesají. Podle materiálu Střediska vzdělávací politiky jde o poměrně velkou změnu, protože předtím v USA každoročně rostly nástupní platy zhruba o 7,5 %. Výzkumy také ukázaly, že zaměstnavatelé v obou zemích nabízejí absolventům vysokých škol v roce 2009 oproti roku 2008 dokonce o 20–25 % méně pracovních míst.
Pokračování na straně 27
Dokončení ze strany 25
Do budoucnosti se však dnes začínají dívat opět spíše optimisticky a řada z nich předpokládá, že se počet nabízených pracovních míst pro absolventy vysokých škol vrátí na původní úroveň během následujících dvou let. Jedním z důsledků těchto očekávání je, že stále více absolventů oddaluje svůj vstup na trh práce, často třeba i tak, že pokračují v dalším, například postgraduálním studiu.
Jinde je nezaměstnanost vysokoškoláků vyšší V Česku platí, že nezaměstnanost vysokoškoláků roste pomaleji než celková nezaměstnanost všech skupin obyvatelstva. Příčinou může být podle odborníků ze Střediska vzdělávací politiky i fakt, že vysokoškoláků je u nás mezi dospělým obyvatelstvem z historických důvodů stále ještě poměrně málo a na trhu práce se střetávají s mnohem menší konkurencí než v jiných rozvinutých zemích.
Třeba v Dánsku se míra nezaměstnanosti vysokoškoláků za poslední rok více než zdvojnásobila a v Irsku dokonce vyrostla z 2,9 % na 7 %, a to podstatně rychleji než v celé ekonomice. V EU se za poslední rok celková míra nezaměstnanosti zvýšila z 6,9 % na 8,8 % a míra nezaměstnanosti vysokoškoláků z 3,6 % na 4,7 %; tempo jejího růstu je tedy u vysokoškoláků o něco vyšší.
Ale dosti čísel. S čím je třeba počítat do budoucna? Analytici Jan Koucký a Martin Zelenka se shodují, že v krátkodobé perspektivě půjde o to, jak se bude vyvíjet ekonomická krize, ale také nakolik se v příštích letech podaří zvládnout deficit veřejných rozpočtů, který ovlivňuje počet pracovních míst ve veřejném sektoru.
Trh se vyvíjí jinak než školy, situace se asi zhorší Ve střednědobém horizontu je však třeba srovnávat dynamiku vývoje počtu absolventů přicházejících z vysokých škol na pracovní trh a vývoje odpovídajících pracovních míst v ekonomice.
„Expanze vysokoškoláků totiž vede k tomu, že již v současnosti tvoří největší skupinu absolventů, která odchází ze vzdělávacího systému (a většina z nich navíc s magisterským diplomem),“ uvádí se ve studii.
„Nelze však předpokládat, že obdobně dynamické tendence se prosadí i ve struktuře pracovních míst. Proto se pravděpodobně během několika let začne postavení a uplatnění absolventů vysokých škol postupně vyrovnávat s absolventy ostatních vzdělávacích úrovní.“
Podle Jana Kouckého je tedy namístě očekávat, že se situace vysokoškoláků na trhu práce začne relativně mírně zhoršovat, podobně jako je tomu i ve většině ostatních evropských zemí. Častěji než dnes se ocitnou mezi nezaměstnanými nebo na pracovních místech, která nebudou odpovídat jejich kvalifikaci.
***
Milí čtenáři, redaktoři příloh Akademie a Věda & Výzkum vám přejí příjemné svátky. Naše přílohy vyjdou opět 5. ledna 2010.
Situace vysokoškoláků na trhu práce se začne relativně mírně zhoršovat. A častěji než dnes se ocitnou na pracovních místech, která nebudou odpovídat jejich kvalifikaci.
Tabulka
Máte místo? Jaká je zaměstnatelnost absolventů českých škol
Podle vysoké školy Počet nezaměstnaných
Největší vysoké školy v ČR 2006 2007 2008 2009
Vysoké školy celkem 3838 3276 3583 4618
Veřejné vysoké školy 3670 3084 3322 4222
Soukromé vysoké školy 168 192 261 396
Univerzita Karlova v Praze 190 190 172 191
Masarykova univerzita v Brně 384 309 300 325
Univerzita Palackého v Olomouci 242 200 184 269
České vysoké učení technické v Praze 86 95 106 143
Západočeská univerzita v Plzni 246 213 192 207
Vysoké učení technické v Brně 307 258 275 386
VŠ báňská -TU Ostrava 397 383 326 452
Vysoká škola ekonomická v Praze 86 72 66 106
Česká zemědělská univerzita v Praze 152 135 188 221
Podle dosaženého vzdělání Počet nezaměstnaných
2008 2009
Nižší střední odborné 1502 2216
Střední odborné s výučním listem 6465 9935
Střední odborné učiliště 7248 9020
Střední odborná škola 4041 5744
Gymnázium 701 804
Vyšší odborné 985 1219
Bakalářské 968 1345
Magisterské 2571 3186
Doktorské 44 87
Vysokoškolské celkem 3583 4618
Celkem 28108 38174
Pozn.: Údaje jsou zjišťované k 30.9. příslušného roku; jde o absolventy do dvou let po ukončení školy.
