Myslím, že my Češi bychom také měli protestovat. Přidali bychom se tak k slovenským Židům, evangelíkům a více než stopadesátce slovenských intelektuálů, kteří považovali za nutné pozvednout svůj hlas. Hlas proti tomu, aby byl Andrej Hlinka po více než pětašedesáti letech podruhé ověnčen titulem „otec národa“.
Původně se zdálo, že osobnost tohoto katolického kněze, který stál v čele slovenského národního hnutí za Uherska i za Československa a zemřel těsně před Mnichovem a druhou světovou válkou, nevzbudí větší diskusi.
Hlinka totiž měl to „štěstí“, že zemřel včas, takže v kritickém období Mnichova, rozbití Československa a vzniku fašistického Slovenského šťátu se už nemohl zdiskreditovat. To, že se stal symbolem klerofašistické Slovenské republiky, že jeho jménem byla pojmenována obdoba NSDAP -Hlinkovy gardy nebo že jím vytvořená Ludová strana se stala základem fašistického režimu - to vše označují jeho příznivci za zneužití Hlinkova jména.
Z jejich pohledu Hlinka byl a zůstal součástí demokratického systému Československé republiky, nehledě na to, že těsně před smrtí se spojil v úsilí o její likvidaci i s Henleinovou Sudetoněmeckou stranou. Ostatně, stranou také demokratickou, byť placenou z nacistických peněz.
Při nedávném prvním čtení zákona o Hlinkovi spolu v parlamentu poprvé od voleb hlasovala koalice i opozice - poslanci Slotovy Slovenské národní strany, Hnutí za demokratické Slovensko, části Smeru a opozičního Křesťansko demokratického hnutí. A zbytek opozice mlčel. Hlinka se zdál nedotknutelný.
Naštěstí nezůstal. Mezi 163 slovenskými politiky a intelektuály, kteří se postavili proti Hlinkovu „svatořečení“, je europoslankyně za Ficův Smer Monika FlašíkováBeňová, levicový historik Eduard Chmelár nebo signatář Charty 77 politolog Miroslav Kusý.
„Jeho příklon k nedemokratickým metodám a obdiv k pravicovým diktaturám ho diskvalifikují ze skupiny osobností, ke kterým by se měl přihlásit stát jako celek,“ uvedl organizátor petice Eduard Chmelár. „Historické dokumenty potvrzují, že Hlinka se vulgárně vyjadřoval o slovenských evangelících, Židech, Češích a Maďarech. Považoval nás za protivníky, špínu a vši,“ uvádí se ve stanovisku evangelické církve. Hlinkův obdiv k Hitlerovi připomíná zase slovenská židovská obec.
Hlinka považoval Čechy, kteří přišli pomoci po roce 1918 Slovensku, za kolonizátory. Za heslo „Češi peši do Prahy“, s nímž vyháněli po Mnichovu 1938 Čechy ze Slovenska, můžeme „děkovat“ i Hlinkovi. Otci slovenských katolíků, ale krkavčímu otčímovi všech ostatních.
O autorovi| Luboš Palata, Redaktor LN
