Obvykle teplota s nadmořskou výškou klesá. V průměru asi o šest desetin stupně na sto metrů výšky. Pokles je způsoben vertikálními (vzestupnými a sestupnými) pohyby vzduchu. S výškou klesá tlak, vzduch se rozpíná a ochlazuje se. Při sestupném pohybu vzduchu je tomu naopak.
Rozdíl činí až 30 stupňů Někdy však v určité vrstvě vzduchu teplota s výškou roste. Pak mluvíme o zvratu běžného průběhu teploty s výškou, tedy o inverzi. Ta vzniká tak, že se vzduch ve spodní části vrstvy dostatečně ochladí nebo v její horní části oteplí, nebo probíhá oboje.
Inverze může vzniknout na frontálním rozhraní v oblasti tlakové níže, kdy nad chladným vzduchem v nižších vrstvách atmosféry proudí teplý vzduch ve vyšších vrstvách atmosféry. Nejpříznivější podmínky pro vytvoření inverze se však obvykle vyskytují v tlakových výších, kdy se za jasných a klidných nocí vyzařováním tepla do prostoru ochlazuje zemský povrch a od něj přilehlá vrstva vzduchu. Takové inverze se tvoří celoročně, ale v teplé části roku slunce rychle zahřeje zemský povrch a inverzi rozruší.
Jinak je tomu ovšem v chladné části roku, kdy se za dlouhých nocí vrstva vzduchu nad zemí prochladí daleko více a slabé sluneční záření za krátkého dne nedokáže zemský povrch dostatečně zahřát a inverzi rozrušit.
Vzduch pod inverzí se často prochladí až na teplotu rosného bodu a při dalším ochlazování vzniká mlha nebo nízká oblačnost. Navíc může inverze ještě zesílit přílivem teplého vzduchu nebo i sestupnými pohyby vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry. Inverze tak může trvat po mnoho dní do té doby než ji rozruší silnější vítr. Prochlazený vzduch v nižších polohách nad zemským povrchem pak připomíná jakési jezero a samotná inverze „pokličku“, pod kterou se hromadí různé zplodiny znečišťující vzduch.
Čím je proudění vzduchu slabší, tím jsou horší rozptylové podmínky a tím také bývá inverze nižší a znečištění větší.
Naopak nad inverzí bývá teplý vzduch velmi čistý a průzračný. Rozdíl mezi teplotou vzduchu pod inverzí a nad ní je v zimním období běžně kolem 10 stupňů Celsia, v krajních případech může dosáhnout až 30 °C.
Sužuje nejen kardiaky Znečištěné ovzduší pod inverzí může způsobit vznik, případně zhoršení zdravotních obtíží, a to zejména u oslabených jedinců.
Některé zdravotní problémy jsou vyvolány znečišťujícími látkami přímo, ale protože jsou funkce v lidském organismu navzájem propojené, může být řada obtíží vyvolána nepřímo.
K tomu přistupují také deprese, k jejichž vzniku je při inverzním počasí větší sklon. Nejvíce bývají zdravotně postiženi jedinci s respiračními onemocněními, kardiaci, duševně labilní jedinci a nemocní s artrózou.
Jak se těmto negativním důsledkům inverzí bránit? Je třeba omezit zdroje znečištění. To je úkol pro „producenty“ zplodin, dále pro vlády a parlamenty, aby nastavily takové zákonné prostředí, jaké by znečišťování prostředí významně omezovalo. Lidé by se pak měli pokud možno vyhýbat vlivu znečišťujících látek a zvyšovat svou odolnost otužováním a celkově vedením zdravého životního stylu.
