Film Baader Meinhof Komplex je podle autorů snahou o věcný pohled na desetiletí teroru
MNICHOV/PRAHA Nejdřív několik minut ticha, potom obrovský aplaus. Dvě a půl hodiny teroru v podání levicových extremistů z Frakce Rudé armády (RAF) mnichovské publikum zjevně zasáhlo. Film Baader Meinhof Komplex do německých kin přijde až za týden, jeho úterní předpremiéra v bavorské metropoli však slavila úspěch. A už nyní je jisté, že dílo režiséra Uliho Edela bude hájit německé barvy v oscarovém klání o nejlepší cizojazyčný snímek.
Baader Meinhof Komplex začíná studentskými protesty z konce 60. let, při nichž 2. června 1967 policista v Západním Berlíně zastřelil studenta Benno Ohnesorga. Ukazuje radikalizaci části tohoto levicového hnutí a jeho cestu k teroru.
Snímek vrcholí atentáty takzvaného německého podzimu 1977, kdy RAF unesla šéfa Svazu zaměstnavatelů Hannse Martina Schleyera, za jehož propuštění žádala svobodu pro vězněné teroristy. Snahy západoněmeckých extremistů tehdy podpořili palestinští teroristé, kteří unesli letadlo společnosti Lufthansa. Cestující úspěšně vysvobodila protiteroristická jednotka. V důsledku toho spáchali věznění vůdci RAF - Andreas Baader, Gudrun Ensslinová a Jan-Carl Raspe - sebevraždu. Ulrike Meinhofová si sáhla na život již o rok dříve.
„Ukazujeme, co terorismus je, jak vypadá,“ prohlásil při úterní předpremiéře Stefan Aust, autor knihy Baader Meinhof Komplex, která sloužila jako předloha k filmu. Rázně tak odmítl spekulace kritiků, že snímek bude bagatelizovat násilí RAF a že skvělé herecké obsazení propůjčí teroristům sympatickou tvář. Stejně tak Aust nesdílí obavy, že snímek rozjitří staré rány u příbuzných obětí teroristů. V rozhovoru pro Deutschlandfunk vyjádřil přesvědčení, že snímek přispěje k odstranění mýtů kolem RAF.
Boj mezi pochopením a děsem „Smějí sympatické hvězdy hrát teroristy?,“ ptal se na svých stránkách bulvární deník Bild. Členy RAF totiž ztvárnily hvězdy německého filmu: Baadera hraje Moritz Bleibtreu, Meinhofovou Monika Gedecková, šéfa Spolkového kriminálního úřadu Bruno Ganz. V týdeníku Der Spiegel Gedecková popisovala vnitřní boj, který sváděla při studování své role. Oscilovala prý tehdy mezi pochopením pro boj novinářky Meinhofové za spravedlnost a děsem z její pozdější nenávisti vůči státu.
„Myslím, že film ukazuje, co to tehdy bylo: hrozné krveprolití a slepá ulička,“ uvedla herečka po předpremiéře. Režisér Uli Edel k tomu dodal, že nyní očekává živou diskusi o RAF na nové úrovni.
Už první ohlasy na snímek dokazují, že se jedná o kontroverzní film. Například bývalý ministr spravedlnosti Gerhard Baum soudí, že snímek měl také ukázat, jak tehdy politici využívali teroru pro své účely. Jörg Schleyer, syn zavražděného průmyslníka, film naopak chválil. Představuje podle něj RAF konečně takovou, jaká byla: „nemilosrdná, bezcitná banda vrahů.“
Film budou mít možnost vidět také čeští diváci - začátkem října bude uveden na festivalu německy mluvených filmů Der Film.
