Nový kubánský prezident Raúl Castro slíbil, že se bude ve funkci vždy radit se svým bratrem Fidelem HAVANA/PRAHA Po desítkách let v ústraní se „korunní princ“ kubánské revoluce Raúl Castro dočkal. Včera jej loutkové Národní shromáždění zvolilo novou hlavou státu. Jako nástupce Fidela Castra dostal 76letý Raúl podle očekávání přednost před dvěma zástupci „mladší generace“ – viceprezidentem Carlosem Lagem (56) a ministrem zahraničí Felipem Perezem Roquem (42).
Včerejší zahajovací zasedání nového kubánského parlamentu bylo výjimečné už tím, že poprvé po 49 letech nepotvrdilo ve funkci „věčného“ vůdce Fidela Castra. Ten se ze zdravotních důvodů před týdnem vzdal nejvyšších funkcí a ponechal si „pouze“ post generálního tajemníka komunistické strany. Fidel se včerejšího zasedání neúčastnil, ale 613 přítomných poslanců (614. je formálně právě Fidel Castro) mu na úvod vzdalo hold dlouhotrvajícími ovacemi vestoje.
Hned poté poslanci přešli k hlavnímu bodu jednání – volbě 31členné státní rady, z jejíchž řad byl následně vybrán její předseda, jenž je současně hlavou státu, předsedou vlády a vrchním velitelem armády.
Poté, co byl zvolen do čela státu, včera Raúl Castro slíbil, že se bude při všech klíčových rozhodnutích radit se svým 81letým bratrem Fidelem. Tak bude podle něj nejlépe zajištěna kontinuita vlády i moci.
Raúl byl logickou volbou, když posledních 19 měsíců poté, co se Fidel kvůli operaci a následné rekonvalescenci stáhl do ústraní, už „Ostrov svobody“ fakticky spravoval. Třeba šéf diplomacie a dogmatický marxista Roque je ale znám jako Fidelův protežé a Lage má zase u spolustraníků značný kredit. Od začátku však bylo víceméně jasné, že tito dva zástupci mladší generace kubánských komunistů si budou na svůj čas muset ještě chvíli počkat. Raúl pružnější pragmatik Jednokomorové Národní shromáždění má po lednových volbách 614 členů. Dostat se do parlamentu neměli šanci stoupenci či členové opozičních hnutí, protože jediným legálním uskupením na ostrově je komunistická strana.
Většina pozorovatelů se shoduje, že s výměnou v nejvyšší funkci nelze očekávat nějakou radikální změnu politického kurzu Kuby. Skeptici dokonce tvrdí, že Raúl Castro by mohl prosazovat ještě tvrdší politiku než v posledních letech jeho bratr. Převládá však názor, že Raúl je „pružnější“ a pragmatičtější, navíc dopředu naznačil, že kubánská ekonomika potřebuje „strukturální změny“. Týdeník The Economist nicméně připomíná, že Raúl s jistotou neudělá nic, čím by zpochybnil odkaz svého staršího bratra. Ten navíc bude pravděpodobně tahat za nitky ze zákulisí, protože avizoval, že „neříká sbohem“ a že bude „bojovníkem idejí“. Jako nejpravděpodobnější vývoj se proto předpokládá mírné, centrálně řízené hospodářství bez jakéhokoliv oslabení vlády jedné strany. CNN přesto připomíná Raúlovu odpověď na otázku novinářů, jak bude vypadat Kuba po odchodu Fidela Castra: „Jestli bude nějaký přechod k něčemu? Ano, k lepší formě socialismu a – tohle se vám bude líbit – k demokratičtější společnosti.“ Problém je však v tom, že nikdo přesně neví, co si Raúl pod „demokratičtější společností“ představuje. Jako dlouholetý ministr obrany, architekt kubánské armády a zastánce nemilosrdné likvidace ideových odpůrců nebudí právě dojem skrytého demokrata. Raúl neznámý O Raúlu Castrovi se toho obecně ví jen velmi málo, přestože stál po boku svého staršího bratra od samého počátku. Spolu podnikli neúspěšný útok na kasárna Moncada, spolu strávili skoro dva roky ve vězení a spolu se na konci 50. let také probojovali k moci. Raúl byl však po celou dobu ve Fidelově stínu a zdálo se, že mu to tak i vyhovuje.
Výtečného řečníka a charismatického vůdce se ostatně nesnažil na veřejnosti nahradit ani oněch posledních 19 měsíců, po něž už je faktickým vládcem Kuby. Kultivuje si spíš image milujícího otce od rodiny a na rozdíl od Fidela prý má také smysl pro humor – byť někdy dost obhroublý a nevkusný. A kritici navíc tvrdí, že je alkoholik.
***
Kdo je Raúl Castro *V 76 je nejdéle sloužícím ministrem obrany na světě. V čele kubánské armády stojí už od převratu v roce 1959. * Z Kubánských revolučních ozbrojených sil vytvořil jednu z nejlepších armád v tzv. Třetím světě, která dokázala například v roce 1987 porazit Jihoafričany v Angole. *Po rozpadu SSSR se Raúl prokázal jako dobrý manažer, když zredukoval početní stavy z 300 000 na 60 000 vojáků. Zároveň zavedl západní praktiky a armáda má nyní podíly v několika sektorech včetně turistiky. * 31. července 2006 na něj Fidel před operací převedl pravomoci hlavy státu. * Raúl je od roku 1965 druhým tajemníkem Komunistické strany Kuby. * Jeho dcera Mariela je sexuoložkou a bojuje za práva transsexuálů a legalizaci svazků homosexuálů na Kubě. taj
