KSČM je prý nejotevřenější politickou stranou – její víkendová sjezdová jednání totiž budeme moci sledovat na internetu. Komunisté se sami vidí jako zářný vzor demokracie všehomíra. A přitom všechny informace, které se jim nelíbí, jsou pomluvami pravicových médií. Ve stranickém tisku byl kritizován třeba reformista Dolejš za to, že mluvil o neostalinistech ve vedení.
Ani sociální demokracie komunistům nevoní. Lidový dům totiž v analýze současné KSČM hodnotí perspektivu strany nepříliš radostně, a navíc si oškliví nedemokratické násilné metody: socialistické revoluce se prý ČSSD bojí jako čert kříže. U demokratické strany nic divného, jen komunisté si mohou ukroutit hlavu. Zlost je patrně vyvolána tím, že na sjezd nepřijede Jiří Paroubek.
Komunisté jsou na tom podobně jako za Jakeše, bojlery střídají brojlery a většinová společnost pro jejich plány nemá velké pochopení. Navíc je členů daleko méně než po listopadu 1989. Obsah politiky je stále vyvanulejší, všichni hledí se slzou v oku k minulosti. I umírněná kandidátka na předsedkyni Soňa Marková vidí v únoru 1948 nenásilnou revoluci. Nedemokratické a násilné ovládnutí policie a ozbrojených složek tehdejší KSČ považuje za normální. To je kolektivní diagnóza.
Čtěte „Rudá Soňa... “ na str. 2
