Kumrán není v širší veřejnosti znám tolik jako lokality zmiňované přímo v bibli, archeologům a zájemcům o biblické dějiny jej však není třeba představovat. V 50. letech minulého století byly v nedaleké jeskyni objeveny takzvané kumránské svitky (nebo také svitky od Mrtvého moře). Jejich obsahem je vůbec nejstarší známý zápis částí Starého zákona.
Dnes se již ví, že šlo o majetek židovské sekty Esejců, která zde sídlila. Jejich vyznání se do určité míry podobá náboženským principům hlásaným v Novém zákoně - někteří badatelé proto dokonce věří, že mezi Esejskými pobýval určitý čas i Ježíš Kristus, nebo se jejich učením alespoň nechal inspirovat.
Nyní vytvářejí vědci z University of California v Los Angeles (UCLA) trojrozměrný počítačový model archeologické lokality Kumrán. Vizualizace vzkřísí z ruin místo, které má mimořádný význam pro studium biblické historie.
Pevnost, nebo klášter sektářů?
Kumrán leží na dohled Mrtvého moře, v pustině s trvalým nedostatkem sladké vody. Poprvé na sebe připoutal pozornost široké vědecké veřejnosti, když ty byly v několika jeskyních objeveny nádoby ukrývající svitky s texty starými bezmála dva tisíce let.
Ukázalo se, že jde mimo jiné o nejstarší dosud známé zápisy částí Starého zákona, ale i jiné texty přinášející neocenitelné informace o době a místě, kde se tehdy právě formovalo křesťanství. Archeologického výzkumu se proto brzo dočkaly i zříceniny nedaleko místa senzačního objevu.
O objektu nápadném především přítomností složitého systému vodních nádrží se dlouho vedly spory. Převládal názor, že šlo o místo, kde v odloučení od ostatního světa žila židovská sekta Esejců. Nádrže by pak byly rituálními koupelemi. Jiní badatelé však věřili ve vojenskou pevnost, zimní sídlo bohatého rodu či jiné způsoby využití - zachytávat vodu ze vzácných dešťových srážek musel každý, kdo se odhodlal v této nehostinné krajině trvale žít.
Archeologické nálezy nasvědčovaly, že lokalita nebyla odtržená od ostatního světa, žily zde ženy a nacházely se peníze i výrobky z mnoha vzdálených oblastí. To vše odporovalo představě o přítomnosti Esejců vyznávajících extrémní skromnost a celibát.
Dnes se má za to, že kumránské sídliště prodělalo složitý vývoj. Vzniklo jako vojenská pevnost ve druhém století př. n. l., později ji však posádka opustila a místo zpustlo.
Teprve poté je osídlila sekta Esejských, která tu provedla i některé stavební úpravy. Definitivní zkáza přišla okolo roku 68 našeho letopočtu (podle jiných autorů však až po roce 70), kdy osídlení zlikvidovali římští vojáci při potlačování jednoho z židovských povstání. K tomuto poznání pomohl vědcům právě počítačový trojrozměrný model lokality.
Nálezy samy vyprávějí
„Esejci přišli do Kumránu pravděpodobně z Jeruzaléma,“ tvrdí Robert R. Cargill z UCLA, který se podílí na vypracování počítačového modelu lokality. „Přinesli si s sebou své náboženské svitky, a zde v odloučení od světa psali nové.“
Důvod, který příslušníky sekty Esejských přiměl ukrýt svůj nejcennější poklad ve skalách, není zatím přesně znám. Jisté je jen to, že se tak postarali o mimořádně cenný zdroj informací pro současnou vědu.
Počítačový trojrozměrný model lokality nazvaný Projekt vizualizace Kumránu (Qumran Visualization Project) má pomoci k lepšímu pochopení situace na tomto archeologickém nalezišti.
„Cítili jsme, že je nutné nechat nálezy z Kumránu, ať o sobě vyprávějí samy. Když totiž převedete archeologické vykopávky do trojrozměrného prostoru, některé souvislosti se tak stanou mnohem zřetelnější,“ tvrdí William M. Schniedewind, předseda oddělení UCLA pro východní jazyky a kultury, jeden z vedoucích vědeckých pracovníků vizualizačního projektu. „Když jsme vytvořili model staveb v Kumránu, celá řada teorií o jejich účelu se rázem zhroutila.“
Robert Cargill a William Schniedewind například zjistili, že objekt rozhodně nemohl být plánován od samého počátku jako sídlo náboženské sekty, což do té doby mnozí archeologové tvrdili.
V Kumránu například nebylo nalezeno nic, co mohlo od samého počátku sloužit jako místnost pro společné stravování, o němž se jinak mluví právě ve svitcích popisujících život Esejských.
Model ukázal, že společná jídelna vznikla teprve dodatečnými úpravami,“ oznámil Robert Cargill.
Počítačová krajina pod digitální oblohou
Stejně je tomu i s místností označovanou jako scriptorium, což byla jakási dílna pro výrobu svitků s náboženskými i jinými texty. Silné zdi a poloha naznačují, že původně měla spíš obranný význam.
Naproti tomu se ale ukázalo, že pravdu nemají ani ti, kdo tvrdili, že Kumrán byl pevností po celou dobu své existence, a že tedy s nálezem svitků nijak nesouvisí. Například později zbudované objekty (zejména zdi) neměly dimenze potřebné pro obranné účely.
„Model ukazuje, že přistavované části, zejména na severozápadě objektu, sloužily životu mírumilovné komunity, nikoliv vojákům,“ říká William Schniedewind. Práce na počítačové vizualizaci Kumránu trvala 15 měsíců, během nichž bylo třeba do digitální podoby převést nejen údaje o archeologických nálezech, ale také snímky okolní krajiny, satelitní záběry, mapy a struktury materiálů, z nichž se objekt skládal, stejně jako informace o půdě a skalních útvarech.
Do digitální podoby byly převedeny také jeskyně, v nichž byly nalezeny nádoby se svitky. Nechybí ani snímky oblohy a krajin kolem Mrtvého moře, které tvoří věrnou kulisu trojrozměrného zobrazení nalezišť. Model je do ledna příštího roku k vidění v Muzeu přírodní historie v San Diegu jako součást velké výstavy věnované svitkům od Mrtvého moře.
