BIŠKEK/PRAHA Až 700 lidí mohlo zahynout v krvavých srážkách na jihu Kyrgyzstánu. Zatímco oficiální zdroje udávají, že mrtvých je kolem 120, uzbecké spolky hlásí z Džalalabádu i Oše mnohonásobně větší ztráty.
Situace v jižním Kyrgyzstánu se proto stala hlavním bodem jednání na včerejším zasedání Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB) v Moskvě. Klíčovou otázkou bylo: poslat, či neposlat do Ferganského údolí vojenské jednotky.
Tajemníci bezpečnostních rad členských států (Ruska, Běloruska, Uzbekistánu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Arménie, Tádžikistánu) nakonec neučinili žádné konkrétní rozhodnutí. Tajemník ruské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev pouze neurčitě prohlásil, že nevylučuje použití nejrůznějších prostředků s cílem zastavit násilí v Kyrgyzstánu. (Večer se pak začaly objevovat kusé zprávy o tom, že by do Kyrgyzstánu mohly zamířit například vrtulníky).
Zatímco v Moskvě jednali o osudu Kyrgyzstánu politici z bývalých sovětských republik, v ohnisku nepokojů se sešli stařešinové největších rodů a vůdci národnostních skupin. Rady starších reprezentující jak Kyrgyze, tak i Uzbeky se poměrně rychle dohodly na smíru a okamžitém ukončení etnicky motivovaných bojů mezi většinovými Kyrgyzi a menšinovými Uzbeky. Srážky, které vypukly v pátek, by ale mohly vyvolat kolotoč krevních vendet. Mechanismus zastavení takové msty je krajně složitý. V Oši se sice podařilo přesvědčit část ozbrojených skupin, aby složily zbraně, není ale jisté, zda to jsou ti, kdo boje vyprovokovali. Rady starších totiž potvrdily, že nepokoje řídili neznámí lidé – „přespolní“, nikoliv místní obyvatelstvo.
I když noc na pondělí byla o něco klidnější než noci předešlé, zprávy o obětech na lidských životech jsou alarmující. Řada lidí byla pohřbena spěšně, bez toho, aby byly informovány úřady.
Tisíce Uzbeků utekly Kromě toho asi 75 tisíc Uzbeků uteklo do sousedního Uzbekistánu. Oficiální údaj o počtu uprchlíků je opět asi desetkrát menší. Armáda i policie přece jen začaly více hlídat problematické čtvrti a zatýkat ozbrojence. Asi pomohlo nařízení vlády o částečné mobilizaci.
Mluvčí prozatímní kyrgyzské vlády včera uvedl, že občanský konflikt předem někdo dobře naplánoval a řídil. Měl na mysli příbuzné v dubnu svrženého prezidenta Kurmanbeka Bakijeva. Srážky mezi Kyrgyzi a Uzbeky vypukly 11. června. Roza Otunbajevová, která se ujala moci po svržení Bakijeva, v sobotu požádala o vojenskou pomoc Rusko, ale prezident Dmitrij Medveděv nejdříve svolal představitele ODKB. O pomoc ho ale prosí i etničtí Rusové, kteří žijí v Kyrgyzstánu. Odvolávají se na ruskou vojenskou doktrínu, podle které Rusko může chránit své občany žijící v zahraničí v případě ohrožení i vysláním vojenských jednotek.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
