Před 2,4 miliardami let byl tento prvek v praoceánech velmi rozšířený. Důležitý byl zejména pro bakterie, které vytvářely metan. Díky hojnosti niklu se tyto bakterie množily a do atmosféry uvolňovaly značné množství metanu. Zároveň ale bránily tvoření kyslíku.
Autoři studie otištěné ve včerejším čísle časopisu Nature jsou přesvědčeni, že obsah niklu v oceánech proto musel nejprve klesnout, aby se atmosféra mohla naplnit kyslíkem. Důkaz se našel v nerostech z dávných oceánů. Výzkumy železné rudy staré více než dvě miliardy let odhalily výrazný pokles koncentrace niklu.
Změny nejspíš vyvolalo ochlazení zemského pláště. Do této doby chrlily četné vulkány na povrch planety lávu, která je bohatá na nikl. Erozí se tento kov dostával také do oceánů. Když ale vulkanická činnost ustala, vytratil se tak i nejdůležitější zdroj niklu.
„Načasování sedí perfektně. Úbytek niklu mohl připravit scénu pro hromadění kyslíku,“ tvrdí jeden z účastníků výzkumu Dominic Papineau. „Podle toho, co víme o dnešních bakteriích vytvářejících metan, vedl nízký obsah niklu (v oceánech) k prudkému snížení produkce metanu,“ dodal.
Tyto bakterie potřebují nikl k získávání tří životně důležitých enzymů. Organismy vytvářející kyslík, jako například mořské řasy, spotřebovávají různé enzymy, úbytek niklu je proto tak nezasáhl. Proto množství životadárného kyslíku začalo růst.
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
