S hyperinflací se setkávají už jen filatelisté. Miliardy marek a pengö na známkách Německa či Maďarska evokují poválečný rozvrat. Dnes, v globalizovaném světě, to není možné, pomyslíme si. V Zimbabwe, laboratoři sociálního inženýrství, dokázali, že to možné je. Bankovky stomiliardové hodnoty přicházejí do oběhu právě dnes.
Člověk si sto miliard nepředstaví. Starověk znal nanejvýš myriádu, deset tisíc. Když ve středověku po návštěvě Číny napsal Marco Polo svůj Milion, mnozí to považovali za blouznění. I to nejdražší auto ze světové nabídky se vejde do deseti milionů korun. Sto miliard korun si ztotožníme pouze s jednou jedinou investicí - elektrárnou Temelín. Dobře, to jsou abstraktní čísla daná kurzem měny. Sto miliard je však horní hranicí i v reálném světě. Sto miliard hvězd obsahuje naše Mléčná dráha a sto miliard galaxií celý kosmos. Překoná Zimbabwe vesmír?
Elias Canetti v knize Masa a moc dokládá, že německá hyperinflace zamlžila cit pro malá čísla, čímž usnadnila budoucí likvidaci milionů. V dnešním Zimbabwe si člověk za sto miliard koupí dva bochníky chleba či jednu telefonní kartu. Co to udělá se společností?
Čtěte „Země s inflací...“ na str. 13
