OSTRAVA V polských elektrárnách byli v boji o palivo z ostravských ropných lagun rychlejší než tuzemští energetici. Do Katovic vyjely první tři vlaky plné odtěžených upravených kalů.
Polští odběratelé mají zájem o celých čtyřicet tisíc tun paliva, které bude z ostravských lagun zatím zkušebně vyrobeno. Na další výrobu si sdružení Čistá Ostrava, které laguny likviduje, již vyřizuje potřebná povolení. Polská distribuční firma je do oblasti Katovic dodává do tamních elektráren a tepláren. Naše podniky zatím palivo spalovat nemohou, čekají na potřebná povolení. Laguny mají spalovat Elektrárna ČEZ v Dětmarovicích na Karvinsku a také Energetika Třinec. „V Polsku je v těchto věcech mnohem jednodušší legislativa,“ vysvětluje Alena Orlíková ze sdružení Čistá Ostrava důvody, proč Poláci už pálí a Češi ne. Prodat vše, co se z lagun vyrobí, však Čistá Ostrava do Polska nechce. Jedním z důvodů je i doprava, kterou hradí prodávající. Je levnější vypravit vlak do Dětmarovic či do Třince než do polských Katovic.
Alternativní palivo obsahuje ze 45 procent odtěžené laguny, dalších 45 procent tvoří černé uhlí a zbývajících 10 procent obsahu je vápno. To odborníci do lagun přidávají jako první kvůli jejich neutralizaci. Potom směs vytěží, vysuší, smíchají s uhlím a uloží do krytých kontejnerů. Celou operaci provádí v areálu někdejší chemičky přibližně deset lidí.
Jaroslav Jurča ze společnosti ČEZ říká, že ve čtvrtek jednali zástupci krajského úřadu a společnosti ČEZ o spalování odpadu v Dětmarovicích. Už v září oznámil ČEZ krajskému úřadu, že plánuje změnit palivo, a nyní s úřadem dojednává podrobnosti pro vydání potřebného povolení.
Právě v dětmarovické elektrárně se předloni konaly zkoušky, zda spalování směsi nemůže ovlivnit životní prostředí. Experti z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, hygienici ani Česká inspekce životního prostředí nic závadného ve způsobu spalování paliva označovaného TPS NOLO (tedy zkratkou Tuhá palivová směs Nápravná opatření laguny Ostramo) nezjistili.
Celkem má z lagun vzniknout až 400 tisíc tun alternativního paliva. Za dva roky má být vše vytěženo a zlikvidováno. Lidé v Ostravě na tento okamžik čekají prakticky dvacet let. Zvláště pak obyvatelé velkého sídliště Fifejdy, které je od lagun vzdáleno jen několik stovek metrů a zvláště v létě tamní lidé dýchají vše jiné než čerstvý vzduch. Cenu paliva z lagun jeho výrobci z Čisté Ostravy tají. Argumentují, že jde o obchodní tajemství. S tuzemskými spalovači zatím cena dohodnutá není. „Je to velmi složitá problematika. Protože ještě nemáme konečné povolení, neuzavřeli jsme ani smlouvu na odběr alternativního paliva,“ konstatuje Jurča.
Podle Aleny Orlíkové jsou ostravské laguny vůbec poslední ekologickou zátěží svého druhu v zemi. Podobná ropná jezera plná nejrůznějších odpadů ještě bývala v Koramu v Kolíně či v Paramu v Pardubicích. Obě české firmy vyrábějí nejrůznější paliva a oleje stejně jako dříve Ostramo. Jenže laguny z Pardubic i Kolína spálily elektrárny v Čechách již v devadesátých letech. „Dělo se tak prakticky bez zájmu veřejnosti,“ popisuje Orlíková. V devadesátých letech bylo zpracovávání zbytků lagun na paliva a pálení jednodušší než dnes. Nebylo třeba tolik povolení.
Na otázku, proč se vlastně ostravské laguny nespálily už nejméně před deseti lety, neexistuje jasná odpověď. Podle expertů je příčin více a jednou z nich je špatná privatizace ostravského Ostrama na začátku devadesátých let. Tehdy podnikatel Vítězslav Vlček továrnu získal prakticky výměnou za slib, že laguny zlikviduje. Jenže místo lagun zlikvidoval Ostramo a konkurzní řízení související s někdejší rafinerií není u konce dodnes. Za likvidaci lagun a vyčištění areálu zaplatí stát sdružení firem Čistá Ostrava zhruba tři miliardy korun.
Laguny v Ostravě začaly vznikat již před rokem 1900, kdy odpad z tehdejší rafinerie zpracovávající ropu z Haliče tekl do předem připravených děr. Když byla díra plná, vykopala se další. To se dělo prakticky až do roku 1996. První zákon o odpadech u nás začal platit až v roce 1991.
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
