„Dostal jsem lahví do ruky, a jak jsem ji chytal, škrtla mi o obličej,“ vyprávěl po utkání obránce Jiří Vašíček s trochou šibalského výrazu ve tváři.
Obránce: Mohl jsem ubrat...
„No, jestli mám být upřímný, moje reakce moc přiměřená nebyla, to připouštím. Asi jsem se mohl zvednout trochu dřív a z těch emocí poněkud ubrat, Když jsem se postavil, tak jsem se ale radši vydal do kabiny. Vyhecovaný to totiž bylo pěkně, to zase jo...“
I karlovarští hráči si všimli, že Vašíček přidal do svého vystoupení i kousek divadelního prvku...
„Faktem je, že Slavia hrála v závěru dost zákeřně,“ nechal se slyšet autor dvou branek Milan Procházka. „Soupeř vysoko prohrál a situaci prostě neunesl. A představení Vašíčka? To byla komedie. Doopravdy jsme se ani na chvíli nebáli, že by sudí zápas předčasně ukončil,“ povídal karlovarský střelec.
Jedna z největších osobností vítězného týmu Václav Skuhravý mluvil ve stejném duchu: „Na tvrdou hru Slavie jsme byli připraveni, v závěru hrála opravdu dost agresivně.“
Růžičkův asistent Jiří Kalous chování diváků, kteří v závěru vypjatým momentům poněkud podlehli, komentoval vcelku klidně.
Kouč: Diváci zápas znehodnotili „Měli být ohleduplnější k hráčům na obou stranách,“ povídal. „Škoda tohohle incidentu, do značné míry celý zápas znehodnotil.“
I Vašíček potvrzoval, že láhev, která ho zasáhla, nebyl jediný předmět, který na ledovou plochu přilétl. „Závěr vyhecovaný byl, v pořádku, ale tyhle věci už k hokeji fakt nepatří.“
Rezignaci pak prý poprvé pocítil až za stavu 1:6, kdy pochopil, že tentokrát do hlavního města jeho tým žádné body nepoveze.
„Možná je ale lepší, že jsme prohráli takhle vysoko než o jeden gól. Skočím si do kina na něco oddechového a pořádně se vyspím. Škoda jen, že budu sám...“ usmál se slávistický zadák.
