VĚDNOHUBKY
Milovníci tuňáků, pozor, vaše masitá pochoutka zřejmě brzy pořádně podraží. Patrně vzrostou také ceny sushi, jehož hlavní složkou je maso tuňáka. Snímky z družic Evropské kosmické agentury ukazují, že ropná skvrna po havárii vrtné plošiny v Mexickém zálivu dorazila do západní oblasti Atlantiku. Právě do míst, kde se tuňáci každoročně starají o vznik nového potomstva.
Látky obsažené v ropě poškozují nejen jikry a mladé jedince, ale také dospělé kusy. Podle odhadů klesl v této části Atlantského oceánu počet dospívajících tuňáků za posledních třicet let o 82 procent. Ropná skrvna zasadí atlantské populaci další ránu. To je velmi špatná zpráva, protože ve Středozemním moři je tuňák kvůli intenzivnímu lovu na hranici vyhubení.
Pokud jde o udržení současných cen tuňáka na trzích a v restauracích, mám návrh. Řešením by mohla být dotace z pokladny společnosti British Petroleum, která měla havarovanou ropnou plošinu v pronájmu. Galaxii, která pomohla rozsvítit vesmír, objevil tým evropských astronomů. Podle informací zveřejněných tento týden v časopisu Nature se galaxie zformovala přibližně 600 milionů let po velkém třesku, tedy před zhruba 13,1 miliardy let. Podle současné teorie o vzniku vesmíru tehdy ještě panovalo období temna, protože vše zahalovala hustá mračna chladného vodíku a světlo prvních hvězd ani galaxií nemohlo pronikat do okolí. Právě jejich světlo postupně přispělo k tomu, že se „mlha“ během jedné miliardy let rozptýlila a vesmír se „rozsvítil“.
Jak uvedl spoluautor objevu Mark Swinbank, mohla k tomuto procesu přispět také nově objevená galaxie. Podařilo se ji nalézt pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři v Chile. Podle odborníků umožní objev proniknout ještě hlouběji do „doby temna“ a lépe porozumět minulosti vesmíru.
Galaxie nazvaná UDFy-38135539 je nejstarší dosud objevenou. Mladší, která vznikla „jen“ 700 milionů let po velkém třesku, se podařilo objevit v roce 2008 pomocí Hubbleova teleskopu umístěného v kosmu.
Moskyti, kteří přenášejí malárii, pravděpodobně vstoupili do nové fáze boje s člověkem. Vyplývá to ze dvou studií uveřejněných v nejnovějším vydání časopisu Science. Vědci z Imperial College London oznámili, že našli značné genetické rozdíly v DNA moskytů. Podle jednoho z vedoucích vědeckého týmu George Christophidese je to první signál, že začínají vznikat dva nové druhy těchto šiřitelů malárie. Jejich vývoj je dokonce rychlejší, než odborníci doposud předpokládali.
Jde o velmi důležitý poznatek, protože malárií je nakaženo přibližně 200 milionů lidí a ročně na tuto nemoc umírají tři miliony osob. Každých třicet sekund zabije malárie jedno dítě, zdůrazňuje se v časopisu Science.
Pokud nezačneme vyvíjet nové typy přípravků na hubení zmutovaných komárů nebo na ovlivňování jejich reprodukce, můžeme za pár let stát proti moskytům s holýma rukama. Objev vědeckého týmu nám dává šanci této situaci předejít.
NEPŘEHLÉDNĚTE
Příloha Věda & Výzkum o rozsahu
čtyř tiskových stran vychází v Lidových novinách každé úterý.
O autorovi| JOSEF MATYÁŠ, redaktor LN
