Předseda by se věnoval pouze řízení vnitřního chodu ODS a neusiloval o žádnou exekutivní funkci po případném volebním vítězství. K němu by strana měla ještě superlídra, který by stranu reprezentoval navenek a při volebním úspěchu byl kandidátem na premiéra.
Pro LN včera Langer připustil, že by při prosazení takového modelu mohl usilovat o post onoho „vnitřního“ předsedy. „Nikdy jsem neměl ambici být předseda coby politický lídr, ale představa té funkce a mě jako člověka v pozici, který se zabývá životem té strany a není v exekutivní funkci, to klidně. To, v rámci teoretických úvah, proč ne?“ řekl Langer. Reakce v ODS jsou zatím spíš odmítavé.
Pokračování na straně 3
Dokončení ze strany 1
Langer tvrdí, že se jedná jen o „úvahu, která vycházela ze zkušenosti z fungování ve vládě“. Tehdy se šéf ODS a premiér Mirek Topolánek soustředil na vládnutí a české předsednictví EU a neměl čas se věnovat své vlastní straně. O „dvojkolejné“ variantě se v ODS mluvilo i okolo kongresu. Většině oslovených občanských demokratů se ale jeho nápad příliš nezamlouvá. Pod podmínkou anonymity pak mnozí z nich připouštějí, že si tak Langer hlavně vymýšlí model, aby mohl stranu řídit.
„Personální úvahy vůbec nebudu komentovat. Moc ale nevěřím na dvojkolejnost. A na to, že má někdo ambice řídit stranu dovnitř, a nemá ambice řídit ji navenek,“ míní například moravskoslezský volební lídr Pavel Drobil, kterého Topolánek označil za jednoho ze svých možných budoucích nástupců.
„To mi připadá rozumnější model výkonného místopředsedy, nebo aby to na plný úvazek vykonával 1. místopředseda,“ dodal Pavel Drobil.
Prvním místopředsedou ODS je nyní David Vodrážka, který kandiduje v Praze do sněmovny. „Takový model naše stanovy neznají. Změnu by musel schválit kongres, pak proč ne? Teď bych se ale soustředil na to, jak vyhrát volby, a ne, co bude až...“ napsal. Topolánek na dotaz ohledně změny a Langra coby možného „vnitřního“ předsedy nereagoval.
