Současně vyvrátil domněnky, že by za jeho koncem na Letné mohly stát napjaté vztahy s kabinou. Na rozloučenou si v ní s každým podal ruku a popřál mnoho štěstí. „Vztah s hráči jsem měl korektní po lidské i profesní stránce,“ vysvětloval. Neuškodilo ale přece jeho pozici, když se neozval proti emotivnímu výstupu Tomáše Řepky při hodnocení prohry 0:3 v Liberci? „Vybídl jsem hráče, aby řekli vlastní názor. Tomášovu reakci nikdo nečekal. Potom jsme si to vyjasnili mezi čtyřma očima.“
Do Sparty přešel Lavička v létě od angažmá u jednadvacítky. Objevoval se i mezi kandidáty na trenéra reprezentace. Po třech měsících je najednou bez práce a na zatím slušném trenérském vysvědčení přibyla výrazná kaňka. „Ale ničeho nelituju,“ tvrdil odcházející trenér. Neplánovanou dovolenou si užije. „Na chvíli si vezmu od fotbalu odstup a budu ho sledovat spíš z povzdálí. Druhý rok po sobě jsem nebyl na dovolené, proto se teď těším na společné chvíle s rodinou.“
A vzpomínky na Spartu? Přes hořký konec prý u Lavičky převládají ty pozitivní. „Zkusil jsem si práci v podmínkách, které jsou na české poměry špičkové.“