PAŘÍŽ Francouzská krajně pravicová Národní fronta (FN) má před sjezdem, na němž bude ve funkci předsedy znovu potvrzen její zakladatel Jean-Marie Le Pen. Pozornost se ale už teď soustřeďuje na jeho dceru Marine, která je stále častěji považována za jeho pravděpodobnou nástupkyni. V komentářích francouzských médií se v souvislosti s Le Penem a jeho stranou stále častěji objevují slova jako „konec panování“ nebo „období přechodu“. Vše se děje v době, kdy se Národní fronta obtížně vypořádává s neúspěchem v prezidentských a parlamentních volbách. Le Pen, který se v prezidentských volbách v roce 2002 dostal do druhého kola a získal v něm skoro 18 procent hlasů, letos skončil čtvrtý s deseti procenty. V parlamentních volbách pak strana dostala jen 4,2 procenta hlasů, z čehož vyplynuly i finanční potíže - nemohla totiž vznést vůči státu nárok na vrácení výloh na volební kampaň.
„Vinu“ na tom má hlavně nynější prezident Nicolas Sarkozy. Jako prezidentský kandidát vládní pravice totiž - za cenu rizika, že bude označován za Le Penovu kopii -silně zostřil slovník ohledně bezpečnostní problematiky i ohledně imigrace. Vzal tím Národní frontě vítr z plachet a zároveň významnou část voličů. Odpovědnost samého Le Pena za neúspěch nepřišla ve straně oficiálně na přetřes. Ve svých 79 letech už má ale tento veterán svůj zenit nepochybně za sebou.
„Skalní“ lepenovci by rádi svalili vinu právě na jeho dceru Marine, která už před nějakou dobou začala pracovat na tom, aby se Národní fronta zbavila nálepky extremismu a dostala přijatelnější tvář. Podle jejích kritiků to stranu připravilo o významnou část identity a vedlo k odlivu voličů. Relativní úspěch Marine Le Penové v parlamentních volbách - byla jedinou kandidátkou strany, která ve svém obvodu postoupila do druhého kola - je ale přinutil tyto výtky spolknout.
Devětatřicetiletá advokátka se smyslem pro komunikaci s veřejností, která nedávno výrazně zapracovala na svém vzhledu, teď už neskrývá své ambice. Je ji vidět čím dál víc, objíždí místní organizace strany, snaží se je mobilizovat před jarními místními volbami a zároveň posiluje i svou vlastní pozici.
Otázka nástupnictví není ale ještě oficiálně otevřena a na sjezdu v Bordeaux 17. a 18. listopadu bude Le Pen bez jakékoli pochyby znovu zvolen předsedou. Marine je tipována na místopředsednickou funkci, o kterou by se měla dělit s veteránem hnutí Brunem Gollnischem. Pokud jde o předsednictví, její chvíle by mohla přijít v roce 2010, dva roky před dalšími prezidentskými volbami.
„Myslím, že moje kandidatura (na funkci předsedkyně) může Národní frontě přinést určitou nadhodnotu,“ citoval ji list Le Parisien. Le Penova dcera v interview zároveň řekla, že kandidátem bude nepochybně také Gollnisch.
Další možný kandidát, zástupce ortodoxní větve Národní fronty Carl Lang se v poslední době stáhl do pozadí na znamení toho, že se mu nynější vývoj ve straně nelíbí. Starostí Marine Le Penové teď je „strhnout masku Sarkozymu“ a získat zpátky ty, kdo k němu z Národní fronty přeběhli. Sarkozy „lhal, zklamal a zradil; neudělal nic a ani nic neudělá“, řekla Le Penová nedávno na shromáždění strany v Nice. Novému prezidentovi také vyčetla, že „polovina jeho vlády jsou představitelé levice“. „Národní fronta je dnes jediná opozice, která brání národ,“ prohlásila.
