Neděle 5. května 2024, svátek má Klaudie
130 let

Lidovky.cz

„Léčba nulou“ nemusí zabrat

Česko

NEW YORK/CHICAGO Rekordní snížení úrokových sazeb, k němuž v úterý sáhla americká centrální banka (Fed), zřejmě nebude mít hned takový účinek, jaký se od něj všeobecně očekává. Naopak je pravděpodobné, že kvůli nižším zápůjčním maržím se v obtížné situaci ocitne většina bank v USA. Myslí si to část analytiků. Ke slovu se tak zcela jistě dostanou další nástroje, hlavně masivní odkup aktiv.

Fed v úterý po dvoudenní schůzce svého měnového výboru snížil základní úrokovou sazbu na takzvané federální fondy z jednoho procenta do pásma 0 až 0,25 procenta. Tak nízko sazby v USA ještě nikdy nebyly a rozhodnutí naprosto šokovalo finanční trhy. Fed tím totiž vyčerpal základní munici, kterou používá při usměrňování měnové politiky.

„Banky teď zaznamenají výrazný pokles schopnosti vytvářet zisk,“ řekl šéf hedgeového fondu Seacliff Capital James Ellman. Analytici finančního ústavu UBS odhadují, že bankovní sektor v USA by krokem Fedu mohl přijít až o deset miliard dolarů, možná ještě více. Cílem Fedu je podpořit ekonomiku a co nejvíce zmírnit její recesi.

Základní úrok byl ještě koncem loňského roku v USA na 4,25 procenta. Pokud tedy stav ekonomiky nepomohlo zlepšit snížení úroků o 325 základních bodů na jedno procento, kde byl základní úrok do úterý, je otázkou, proč by zrovna úterní snížení mělo pomoci, podotýkají někteří analytici.

V první řadě je třeba počítat s tím, že Fed de facto zavelel k dalšímu kolu snižování sazeb v celém světě. Předpokládá se tedy, že koncem týdne ke snížení úroků sáhne i japonská centrální banka, která má nyní základní úrok na 0,25 procenta. Další snížení sazeb se čeká také od hlavních centrálních bank v Evropě.

Snížením úrokových sazeb na nulu, k němuž se šéf Fedu Ben Bernanke a jeho tým odhodlali, si Fed připravil půdu k tomu, aby začal využívat ostřejší munici. To znamená hlavně tisk nových bankovek a jejich uvedení do oběhu, a to přes nákup aktiv, hlavně od hypotečních agentur a dalších státních úřadů včetně ministerstva financí. Fed tím bude zároveň bojovat s deflací, jejíž riziko je teď vyšší než riziko inflace.

Takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, jak se dají chystané kroky souhrnně nazvat, řadu let uplatňovalo Japonsko. Nicméně tam se taková politika jako příliš úspěšná neukázala. Někteří pozorovatelé proto krok Fedu pod Bernankeho vedením zpochybňují. Televizní stanice CNBC měla v této souvislosti titulek Hero or Zero? (Hrdina nebo nula?) a odkazovala právě na Bernankeho osobu a snížení sazeb na nulu.

„Helikoptéra Ben tvrdě pracuje s novými a inovativními myšlenkami,“ řekl profesor ekonomie na Kalifornské státní univerzitě Sung Won Sohn. Přirovnal tak Bernankeho a jeho tým k záchranné operaci, kdy se z helikoptér spouští například potravinová pomoc. S tím rozdílem, že Fed bude zaplavovat systém penězi, aby pomohl jednotlivcům i malým a středním podnikům.

Podle agentury Reuters je ale Fed připraven vyvarovat se potíží, s nimiž se při prosazování kvantitativního uvolňování setkalo Japonsko. To až donedávna nedokázalo deflaci porazit a posledních deset let je tam známo jako ztracené desetiletí. Ekonomové jsou přesvědčeni, že Japonsko zřejmě nebylo dost razantní, což Spojené státy nyní budou muset být.

Autor: