BRNO Na Lipně to jde, v Brně ne. Co? Proměnit část hladiny zamrzlé přehrady v upravený prostor pro bruslaře. Rozdíl je především v přístupu úředníků a politiků.
Na Lipně se totiž dokázali zástupci obcí v okolí dohodnout a dali dohromady sto tisíc korun na to, aby na přehradě fungovala denně upravovaná plocha pro bruslení. Sedm kilometrů dlouhá a sedm metrů široká promenáda je přístupná zdarma - tedy pokud spolupracuje i počasí a přírodní led je dostatečně silný. V Brně, v jehož rozpočtu by stejná částka tvořila zanedbatelný díl, nic podobného v plánu není. Důvod? Nikdo se podobnou myšlenkou vážně nezabýval, a navíc převažují obavy o bezpečnost.
„V momentě, kdy bychom udělali jakékoliv přírodní kluziště, přebíráme veškerou zodpovědnost. A ani každodenní měření síly ledu stoprocentní bezpečnost nezaručí,“ tvrdí primátor Roman Onderka. Tloušťku ledu denně měří strážníci, kteří ji zveřejňují. A také částečně na bruslaře dohlížejí, zvláště aby nevstupovali do nebezpečných úseků u hráze a od Rokle k Bítýšce.
Lidé jdou za ledem stejně, tvrdí zkušenosti z Čech S výhradami si na Lipně poradili. „Lidé totiž na zamrzlou přehradu chodí stejně. My ale můžeme využít toho, že víme, kde je led nejsilnější. A také pak můžeme jasně dát najevo, kdy už bruslení není vhodné,“ popsal LN starosta Lipna Zdeněk Zídek. Sám zná širší souvislosti dobře - pracuje ve společnosti Povodí Vltavy. „Stále platí pravidlo, které vyplývá i ze zákona: Každý vstupuje na hladinu na vlastní nebezpečí,“ dodal.
Kdyby podobně jako na Lipně uvažovali v Brně, bruslaři by si letos na Brněnské přehradě užili do sytosti. Takhle je napřed čeká perná práce. V okamžiku, kdy zamrzlou hladinu pokryje sníh, musejí si napřed sami pracně odhrabat přinesenými nástroji svoje „kluzišťátko“. Hladinu tak pokrývají desítky podobných ploch.
Radnice se podle primátora vydala jinou cestou a raději buduje umělá kluziště ve městě. Další by se mělo otevřít v únoru za Lužánkami a bude stát několik milionů korun. Ale za peníze města, na rozdíl od Lipna, kde na úpravy povrchu jezera získali i evropské dotace.
Lepší je nádrž než plná kluziště, tvrdí bruslaři Rozlehlá plocha nádrže ale podle bruslařů nabízí lepší vyžití než jízda v kruhu podél mantinelů. „Na Lipně tak všichni jdou na upravené plochy, kde s pomocí mechanizace pravidelně čistí povrch a uhlazují ho. Není to pak jako v Brně, kde sníh namrzá,“ potvrdil Petr Kutílek, který si vyzkoušel obě plochy. Moravští vodohospodáři nevylučují, že kdyby se na ně například radnice obrátila, dohodnou se. „Není to proti zájmům povodí, pokud samozřejmě případný zájemce dodrží pravidla, na nichž se dohodne. Jde například o to, aby nedošlo ke znečištění vody,“ poznamenal Antonín Tůma z Povodí Moravy. V celé oblasti, kterou spravují, je nikdo s takovou žádostí neoslovil.
Náměstek primátora Martin Ander ale něco podobného do budoucna nevylučuje. „Je to zajímavý nápad, určitě se zeptám odborníků, zda by to bylo technicky možné. I když na led mohou lidé, neznamená to, že tam lze pustit i techniku na úpravu,“ podotkl. I kdyby město led upravilo, muselo by ale platit, že vstup je jen na vlastní riziko.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
