Když dosedl na pole, byl rázem nejoblíbenější člověk v obci. Štefan, pilot práškovacího letadla ve filmu Vesničko má středisková, vystihl přesně postavení této profese v 80. letech. Pětadvacet let po natočení snímku už to tak vesele nevypadá. Práškování z výšky skomírá, letadla Zlín Z-37 jsou nejméně čtyřicet let stará, průměrný věk pilota je 56 let a zemědělci práškují raději ze země. Nastává konec „čmeláků“ v Čechách.
Příčin je několik. Hlavní: zemědělci o práškování z letadla nestojí. „Zemědělské společnosti už většinou práškují z traktorů. Vyjde to levněji a hlavně je to přesnější,“ říká Leo Seiler z firmy ZZN Rakovník.
Pokračování na straně 4
Dokončení ze strany 1
Jak podotkl Leo Seiler z firmy ZZN Rakovník, technologie práškování z traktoru výrazně pokročila. Stroje jsou dnes naváděny přes GPS a dokážou dávkovat různé množství hnojiva na určené části pole. Traktory jsou navíc levnější. „V osmdesátých letech bylo práškování hodně podporováno státem. Velká družstva měla v zásadě nařízeno, aby letadla využívala. Soukromníci nyní jednají ekonomicky, a proto sáhnou po traktorech,“ dodává.
Firmy provádějící letecké práce nedostatek zakázek potvrzují. „Pro zemědělce už nejsme atraktivní. Traktory jsou pro ně výhodnější. Technologie v pozemním práškování šly hodně dopředu, zatímco letecké práškování stagnuje,“ říká Antonín Kabelka, jednatel firmy LPS, která takzvané letecké práce provádí.
Vše navíc zhoršuje akutní nedostatek mladých pilotů, mechaniků. Na čmelácích létá v současnosti asi dvacet lidí. Průměrně je jim zhruba 56 let. Někteří létají i v důchodovém věku. „Mladí piloti nemají zájem létat na práškovacích strojích. Dostanou totiž daleko méně peněz, než když sednou do kokpitu dopravních letadel. Navíc létání se čmeláky není nic jednoduchého. Při výcviku musí piloti nalétat 800 letových hodin, a stejně nic neumí. Na druhého pilota dopravního letadla jim stačí 300 hodin tréninku,“ pokračuje Kabelka.
Se čmelákem létají piloti v malých výškách, 30 metrů nad zemí už je pro ně mnohdy strop. Pole musí navíc práškovat rovnoměrně a vše stihnout v krátkém čase, aby objednavatel neplatil moc peněz a příště si letadlo opět objednal.
Problém je i s letadly. Jsou nejméně čtyřicet let stará. Výrobce čmeláka, tedy přesněji stroje Zlín Z-37, společnost Moravan Aviation z Otrokovic, je v úpadku a žádná letadla už nevyrábí.
Piloti a společnosti provozující letecké práce ale stále nevěří tomu, že by byl s jejich oblíbenými čmeláky naprostý konec. „Stále jsou zemědělci, kteří nás potřebují. S traktory prostě na jaře nemohou vjet na podmáčené pole, a letadlo je proto jediná záchrana,“ říká Kabelka.
V posledních letech se zdálo, že by čmeláky mohly spasit sinice v přehradních nádržích. Jinak řečeno čmeláci by ve velkém vápnili velké vodní plochy a tím je zbavovali zelené krusty, Povodí Labe, které si před časem jedno takové vápnění objednalo, je ale spíše skeptické. „My jsme práškovacím letadlem vápnili přehradu Souš v Jizerských horách. Tehdy to bylo opravdu nejefektivnější řešení. Nemyslím si ale, že by se to ujalo ve velkém. Zdaleka ne vždy se k tomuto účelu totiž používá letadlo,“ říká Luděk Rederer z Povodí Labe.
Letecké společnosti, využívající čmeláky, se ale nevzdávají. Čmeláci se podle nich díky svému velkému výkonu osvědčili například při roztahování větroňů při závodech. Dále mohou tahat reklamy nebo se dají poměrně snadno přestavět, aby mohli létat vyhlídkové lety.
Navíc jsou piloti, kteří na „čmeláky“ nedají dopustit. Jedním z nich je Petr Francek. „S dopravními letadly to není žádné létání,“ říká.
