PRAHA Pro ministerstvo zdravotnictví i lékový ústav je to osvědčený argument. „V každé skupině léků je alternativa bez doplatku,“ zazní vždy, když se mluví o nárůstu doplatků pacientů. Jenže analýza, kterou mají LN k dispozici, dokazuje, co už řada pacientů zjistila v praxi. Lék bez doplatku je v mnoha skupinách jen mýtus a ve skutečnosti tato podmínka zákona není dodržována.
Podle zákona má být v každé skupině uvedené v příloze zákona o zdravotním pojištění minimálně jeden plně hrazený lék. Skupin je celkem 300. Česká lékárnická komora má k dispozici analýzu prvních 32 skupin léků. Ty se užívají na potíže s trávicím traktem. Z nich je plně hrazený lék zajištěn ve 20 skupinách, ale u 12 skupin žádný takový pacienti nenajdou.
„Byť na první pohled může situace vypadat dramaticky, když se podíváme blíž, zjistíme, že tak zlé to není,“ komentuje tento rozbor Jindřich Kotrba ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Ústav stanovuje ceny i úhrady léků, tedy i to, které budou zaručeně bez doplatku. Kotrba říká, že doplatky na nejlevnější léky ve skupinách, na které analýza upozornila, jsou jen malé.
Ve většině z 12 problematických skupin skutečně zaplatí běžný pacient v lékárně jen třicetikorunový poplatek. Je to kvůli pravidlu, že se doplatek odečítá. To ale neznamená, že by byl zajištěn bezdoplatkový lék. „Skupina pacientů je od poplatků osvobozená, a ti žádný plně hrazený přípravek nenajdou,“ poznamenal Stanislav Havlíček, prezident České lékárnické komory, která analýzu zpracovala.
Problémy jsou nejspíš i v ostatních skupinách. „Bohužel se to netýká jen skupin léků na poruchy trávicího ústrojí, ale v zásadě napříč spektrem skupin přípravků,“ soudí farmakoekonom Josef Suchopár. V kolika skupinách chybí plně hrazený lék, o tom nemá celistvý přehled ani lékový ústav. „Dozvíme se o tom například během revize úhrad, anebo když přijde podnět,“ vysvětluje Kotrba.
Určité problémy přiznává i ministerstvo zdravotnictví. „Nicméně neplnění zákona není v tomto smyslu sankcionovatelné,“ říká mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
Potíží je víc. I ve skupinách, kde je lék bez doplatku formálně zajištěn, to může být pacientům k ničemu. Někdy tento lék není na trhu dostupný, jindy jsou ve skupině pohromadě naprosto nezaměnitelné léky. „Například enzymatické léky při léčbě vzácných metabolických onemocnění jsou s doplatkem, ve stejné skupině je totiž plně hrazený vitamin C v injekční formě,“ říká Suchopár.
Jiný příklad dodává ministerstvo. „V jedné skupině jsou vedle sebe přípravky na rakovinu prostaty i na rakovinu prsu. Máme hrazen přípravek na rakovinu prsu, ale plně hrazený lék na rakovinu prostaty neexistuje žádný,“ uvádí Sršeň.
Lékový ústav argumentuje, že mu zákon neumožňuje postupovat jinak. Mimořádně rozhodnout, že i druhý lék ve skupině bude plně hrazený, prý nejde. Bez zásadní změny přílohy zákona, ve které jsou vyjmenované skupiny léků, velká změna zřejmě nepřijde. „Skupiny uvedené v příloze byly naposledy aktualizovány v roce 1998,“ poznamenala mluvčí lékového ústavu Veronika Petláková. Mezitím se přitom výrazně změnil celý systém stanovení cen a úhrad léků.
