"My máme ze zákona povinnost zajistit v domovech důchodců lékařskou péči. Zákon už ale neříká, kde máme vzít lékaře, který by tuhle práci byl ochoten dělat,“ říká českobudějovický radní Rudolf Vodička. Město podle něj už dlouho marně shání doktora do jednoho z domovů, v němž současný lékař v létě odchází do důchodu. „Obrátili jsme se na pojišťovny, na Českou lékařskou komoru, ptáme se lékařů osobně. Bez úspěchu,“ stěžuje si Vodička.
Podobné problémy přitom podle něj čekají i další městem zřizované domovy důchodců, v nichž současní lékaři budou postupně končit. „Nemáme za ně náhradu a vůbec nevíme, jak tuhle situaci řešit,“ tvrdí radní. Důchodci v domovech nejsou kvůli svému zdravotnímu stavu v mnoha případech schopni za lékařem docházet. Proto jim zřizovatel údajně ze zákona musí zajistit odbornou péči přímo v místě. To znamená, že do domova dochází praktický lékař, který má kromě této práce ještě zpravidla praxi v jiném obvodě. V případě, že dnes některý z takových lékařů končí, zájemci o převzetí jeho pacientů v domovech důchodců prakticky neexistují.
„Nikdo to nechce dělat. S nadsázkou řečeno jde totiž o více práce za méně peněz,“ řekl LN předseda České lékařské komory na Českobudějovicku Ota Mach. Důvod je podle něj jednoduchý. Praktičtí lékaři dostávají od pojišťoven takzvané kapitační platby za každého registrovaného pacienta, odstupňované podle jeho věku. Zatímco například za čtyřicetiletého člověka lékař dostane měsíčně paušál ve výši 36 korun, za osmdesátiletého více než trojnásobek.
Zároveň pojišťovny proplácejí lékařům i některé, přesně stanovené výkony navíc. Platby za ně, stejně jako maximální možná částka za předepsané léky jsou ale omezené. „Náklady na léčbu starších lidí jsou v průměru pochopitelně mnohem vyšší než u mladších ročníků. A když si to pak spočítáte, musí na léčbu lidí v domovech důchodců lékař vlastně doplácet,“ tvrdí Mach. Systém plateb by se měl podle něj změnit minimálně v tom, že za klienty takových domovů pojišťovny budou platit více peněz než doposud, navíc padnou údajně nesmyslné limity na spotřebu léků a zdravotnického materiálu. „Jinak nejen na Českobudějovicku, ale v celé republice hrozí, že domovy důchodců zůstanou bez lékaře,“ uvedl Mach.
Jeho slova potvrzuje i mluvčí České lékařské komory Michal Sojka. „Malý zájem lékařů o práci v těchto domovech se stává skutečně celorepublikovým problémem. Celkový systém plateb je špatný,“ tvrdí Sojka. Všeobecná zdravotní pojišťovna ale tvrdí, že lékaři, docházející do domovů důchodců, si už dnes mohou vyjednat s pojišťovnou pro tuto práci speciální podmínky. „Je tam možnost navýšení limitů na léky, pro některé výkony limity vůbec neplatí,“ řekla LN mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jana Víšková. Za odmítáním práce v domovech tak podle ní mohou stát ještě jiné důvody než jen finanční.
Pojišťovna údajně navíc připravuje pro příští rok zvýšení odměn praktických lékařů, včetně těch, kteří se starají o klienty domovů důchodců. „Můžeme ale pochopitelně vyplácet jen tolik peněz, kolik máme k dispozici,“ uvedla mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Víšková.
Podobné problémy přitom podle něj čekají i další městem zřizované domovy důchodců, v nichž současní lékaři budou postupně končit. „Nemáme za ně náhradu a vůbec nevíme, jak tuhle situaci řešit,“ tvrdí radní. Důchodci v domovech nejsou kvůli svému zdravotnímu stavu v mnoha případech schopni za lékařem docházet. Proto jim zřizovatel údajně ze zákona musí zajistit odbornou péči přímo v místě. To znamená, že do domova dochází praktický lékař, který má kromě této práce ještě zpravidla praxi v jiném obvodě. V případě, že dnes některý z takových lékařů končí, zájemci o převzetí jeho pacientů v domovech důchodců prakticky neexistují.
„Nikdo to nechce dělat. S nadsázkou řečeno jde totiž o více práce za méně peněz,“ řekl LN předseda České lékařské komory na Českobudějovicku Ota Mach. Důvod je podle něj jednoduchý. Praktičtí lékaři dostávají od pojišťoven takzvané kapitační platby za každého registrovaného pacienta, odstupňované podle jeho věku. Zatímco například za čtyřicetiletého člověka lékař dostane měsíčně paušál ve výši 36 korun, za osmdesátiletého více než trojnásobek.
Zároveň pojišťovny proplácejí lékařům i některé, přesně stanovené výkony navíc. Platby za ně, stejně jako maximální možná částka za předepsané léky jsou ale omezené. „Náklady na léčbu starších lidí jsou v průměru pochopitelně mnohem vyšší než u mladších ročníků. A když si to pak spočítáte, musí na léčbu lidí v domovech důchodců lékař vlastně doplácet,“ tvrdí Mach. Systém plateb by se měl podle něj změnit minimálně v tom, že za klienty takových domovů pojišťovny budou platit více peněz než doposud, navíc padnou údajně nesmyslné limity na spotřebu léků a zdravotnického materiálu. „Jinak nejen na Českobudějovicku, ale v celé republice hrozí, že domovy důchodců zůstanou bez lékaře,“ uvedl Mach.
Jeho slova potvrzuje i mluvčí České lékařské komory Michal Sojka. „Malý zájem lékařů o práci v těchto domovech se stává skutečně celorepublikovým problémem. Celkový systém plateb je špatný,“ tvrdí Sojka. Všeobecná zdravotní pojišťovna ale tvrdí, že lékaři, docházející do domovů důchodců, si už dnes mohou vyjednat s pojišťovnou pro tuto práci speciální podmínky. „Je tam možnost navýšení limitů na léky, pro některé výkony limity vůbec neplatí,“ řekla LN mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jana Víšková. Za odmítáním práce v domovech tak podle ní mohou stát ještě jiné důvody než jen finanční.
Pojišťovna údajně navíc připravuje pro příští rok zvýšení odměn praktických lékařů, včetně těch, kteří se starají o klienty domovů důchodců. „Můžeme ale pochopitelně vyplácet jen tolik peněz, kolik máme k dispozici,“ uvedla mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Víšková.
