Mezi stíhanými je také bývalý šéf banky Jiří Adler. "Peníze si nechávali vyplácet na svoje soukromé účty," řekla mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Blanka Kosinová. Celkový zisk skupiny byl zatím vyčíslen asi na milion korun. Policie ale očekává, že bude několikanásobně vyšší.
Lékař, lékařka a tři pracovníci odběrového týmu tkáňové banky čelí obvinění z trestného činu nedovoleného nakládání s tkáněmi a orgány, za což jim hrozí až pět let vězení. "Trestní stíhání probíhá na svobodě," upřesnila Kosinová. Kůži obvinění odebírali mrtvým legálně na základě povolení a vysoce odborným způsobem.
Adler kšeftování s kůži už jednou popřel
Policejní operace Human odstartovala v říjnu 2003, kdy detektivové získali první informace o nelegálním vývozu lidské kůže. Už před rokem některé z podezřelých vyslechli a zároveň uskutečnili prohlídky nebytových prostor. Mimo jiné se jim také podařilo zadržet jednu ze zásilek, která směřovala do nizozemské tkáňové banky.
Mezi vyslýchanými byl i šéf banky Adler. Ten pak musel post vedoucího opustit. Později vedla banku jeho kolegyně Dagmar Havranová. Oba jsou podle dostupných informací mezi stíhanými. Adler již loni po návštěvě policistů řekl, že se ničeho
nedopustil. "Nakládání s lidskými tkáněmi není žádná partyzánská akce. Veškerá práce s tkáněmi je přesně dokladována," uvedl.
Vedení fakultní nemocnice již v minulosti upozornilo, že lidské tkáně jsou materiálem, který nelze využít k vlastnímu obohacení. Podle zdravotníků nelze ani vyčíslit cenu jednotlivých tkání. Každá je totiž považována za dar a lze vyčíslit pouze náklady
spojené s jejím odběrem, zpracováním a uchováním. Podle mluvčí nemocnice nebudou stíhaní zatím propuštěni. Vedení zdravotnického zařízení vyčká s případným personálním opatřením až do uzavření kauzy u soudu. Pouze Havranová předá vedení tkáňové banky někomu z jejich zaměstnanců.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Jana Kocová řekla, že ministerstvo si příští týden pozve ředitele Fakultní nemocnice Brno-Bohunice Jana Buriana, aby ke kauze podal vysvětlení.
Tkáňová banka Fakultní nemocnice Brno byla založena v roce 1952 a s Tkáňovou ústřednou v Hradci Králové patří k nejstarším zařízením svého druhu v Česku. Banka uchovává lidské tkáně a buňky, které jsou využívány při transplantacích. Asi před 13 lety začalo brněnské pracoviště poskytovat tkáně také do zahraničí.
To, že několik tkání bylo v roce 2002 vyvezeno z Brna do Nizozemska, potvrdil před časem i sám Adler. Uvedl, že je tehdy nizozemští zdravotníci potřebovali pro oběť požáru.
Okolnosti nakládání s tkáněmi se řídí přísnými pravidly stanovenými transplantačním zákonem. Podle něj se dovoz nebo vývoz tkání v rámci mezinárodní výměny uskutečňuje po povolení ministerstvem zdravotnictví. To musí předem obdržet detailní informace o tom, jaká tkáň je vyvážena, kam a za jakým účelem.
