Na škole se podle nich právě komunikace učí málo.
PRAHA Jsem tak protivná, jak jen to dokážu. Mladá žena naproti mně naopak zůstává usměvavá a chápající. Jsem na mistrovství studentů farmacie v komunikaci. Sešlo se tu osm komunikačně nejschopnějších budoucích lékárníků z celé republiky. Hraju jednoho z „pacientů-kverulantů“, na kterých studenti ukazují, co umí.
„Ale já vždycky beru acylpyrin,“ namítám své lékárnici Martě Křížkové, studentce z Brna. A ona mi znovu trpělivě vysvětluje, že by mi acylpyrin v kombinaci s ostatními léky, které mi vydala na recept, ublížil.
Od lékárenské táry jdu naprosto informovaná. Rady, jak léky brát a co všechno při léčbě nesmím, si pamatuji, a dokonce jim i věřím.
Přesně to je cílem. „Mělo by to být podáno tak, aby tomu pacient porozuměl, ale zároveň tak, aby si uvědomil, že má před sebou vzdělaného člověka, který je schopen mu velmi fundovaně poradit,“ vysvětlil děkan brněnské farmaceutické fakulty Milan Žemlička. „To jsem v soutěži v mnoha případech viděl. Výkony byly vynikající,“ dodal.
Také podle prezidenta České lékárnické komory a člena poroty Stanislava Havlíčka si finalisté vedli dobře. Když chybovali, tak třeba v tom, že špatně odhadli pacienta. Farmaceuti rozlišují několik typů pacientů. Podle nedávného průzkumu v českých lékárnách spadá téměř polovina lidí do charakteristiky běžný nebo přátelský typ. Kromě toho ale chodí do lékáren kverulanti, nerudové a rezignovaní pacienti. S těmi všemi je komunikace těžší. „Záleží i na pacientovi, zda je ochotný poslouchat,“ upozorňuje vítězka mistrovství v lékárenské komunikaci Šárka Tomková, studentka 4. ročníku farmacie z Brna.
Praktické nácviky komunikace s pacienty by podle Šárky Tomkové měly být součástí výuky na fakultách. Také podle zástupců studentských organizací, kteří vznik soutěže iniciovali, se na fakultách komunikace podceňuje.
„Studenti nejsou s výukou v tomto směru spokojeni. Ne že by se komunikace vůbec neučila, ale neklade se na to důraz,“ říká Jan Röder z královéhradeckého Spolku českých studentů farmacie. „Podobné soutěže probíhají všude ve světě,“ doplňuje Alena Petříková z brněnské Unie studentů farmacie. Za ideální by považovala, kdyby si mohli nanečisto zkusit komunikaci s pacientem všichni studenti. „Každý pacient je jiný, nesou si s sebou různé prožitky. Lékárník na to není trénovaný, a měl by být,“ říká Petříková.
Komunikace je podle studie programu PACE 2010 hlavní slabinou českých lékárníků. Tendence ke zlepšení výuky komunikace farmaceutů ale existuje a mistrovství je toho důkazem. „Začali jsme budovat novou generaci,“ věří oba zástupci studentských organizací.
