Volných míst je ve sněmovně ale jenom 200. Z 31 politických stran a hnutí, které se letos volebního klání účastní, jich pouze šest nemá na kandidátkách žádného doktora medicíny.
Nová jména
Na kandidátkách nechybějí jména již známých politických matadorů z řad lékařů, jako jsou Leoš Heger (TOP 09), Bohuslav Svoboda (ODS), Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) či Jiří Běhounek (za ČSSD). Objevují se ale i nové tváře.
Průzkum: volby vyhraje ANO, do sněmovny se dostane TOP 09, Piráti i lidovci |
Jedním z nich je i profesor Vlastimil Válek, přednosta radiologické kliniky Fakultní nemocnice v Brně a lídr jihomoravské kandidátky TOP 09. Je také předsedou České radiologické společnosti a stojí v čele Akademického senátu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. A právě tyto aktivity ho přivádějí do politiky. „V posledních letech se mi totiž nedaří jejich odborná stanoviska prosadit politicky,“ vysvětluje.
Ačkoli ve sněmovně by usedl poprvé, zdůrazňuje, že rozhodně není v politice nováček. Je rovněž členem poradního sboru ředitelky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové. Pro ministerstvo zdravotnictví koordinuje pracovní skupinu pro lékařské ozáření. „Fakticky jsem tedy napsal minimálně dva zákony a několik vyhlášek,“ dodává.
Další známou lékařkou, která usiluje o vstup do parlamentu, je profesorka Věra Adámková, přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM. Už před třemi lety kandidovala do Senátu, nakonec ale neuspěla.
Nyní je trojkou na pražské kandidátce hnutí ANO, a má tak reálnou šanci dostat se do dolní komory. „V politice začínají scházet odborníci, kteří prokázali, že umějí žít i bez politiky,“ vysvětluje svoji motivaci.
Nejmíň je jich u Pirátů
Nejvíc lékařů je na kandidátkách TOP 09, celkem 29. Nejméně jich ze stran s reálnou šancí uspět mají na kandidátce Piráti. Vlastně pouze jediného. Je jím lékařka Markéta Kastnerová, která se kromě klasické medicíny zabývá i medicínou celostní.
„Pro mě je motivací podpořit ucelenost zdravotnického systému a víc propagovat psychosomatický pohled, který zatím v rámci klasického zdravotnického systému schází,“ vysvětluje Kastnerová, která je na jihočeské kandidátce České pirátské strany až na desátém místě.
Podobně jako u Pirátů kandiduje málo lékařů také za KSČM, jenom dva, a za SPD Tomia Okamury, celkem tři. Naopak více než dvacet jich má ještě KDU-ČSL, občanští demokraté a hnutí ANO. Za sociální demokracii chce vstoupit do sněmovny celkem 12 doktorů medicíny.
Ne všichni lékaři však obsadili na kandidátkách volitelná místa. Odevzdala-li většinou každá strana či hnutí vždy hned 14 kandidátek, po jedné v každém kraji, pak pozice krajských lídrů obsadilo dohromady u všech 31 uskupení jen šest lékařů. Dva za TOP 09, dva za Zelené a po jednom za KDU-ČSL a ČSSD.
Všichni ovšem mají teoretickou šanci uspět i z nevolitelného místa díky kroužkování. Každý volič, pokud mu nevyhovuje pořadí osobností na kandidátce, může udělit až čtyři preferenční hlasy. Na volebním lístku strany, hnutí či koalice může zakroužkovat číslo u jednoho až čtyř jmen na kandidátce.
V loňském průzkumu CVVM mohli lidé jednotlivá povolání ohodnotit na stupnici od jednoho do 99 bodů. Lékaři jsou na čele žebříčku dlouhodobě, průměrná prestiž lékařské profese je 90,2 bodu. Kromě lékařů si lidé také hodně váží vědců, zdravotních sester a učitelů. Nejmenší prestiž mají mezi veřejností naopak uklízečky, poslanci (31,2 bodu), sekretářky, prodavači, kněží a novináři. Žebříček přitom vykazuje dlouhodobě jen malou proměnlivost.
