Rozsáhlý, aktuálně publikovaný průzkum Generation M2: Media in the Lives of 8-18 Year-Olds (Generace M2, Média v životě osmi- až osmnáctiletých) odhalil, že američtí žáci základních a středních škol tráví denně v průměru 7,38 hodiny aktivním používáním různých elektronických zařízení. Ze šetření tedy vyplývá, že teenageři v USA v podstatě každou hodinu, kdy nejsou ve škole, vyplňují poslechem iPodu, sledováním televize a hraním her. Velký podíl patří také sociálním sítím typu Facebook. Týdně těmto aktivitám věnují přes 53 hodin.
Vzhledem k tomu, že mladí lidé často využívají podobných zařízení několik, propočítali výzkumníci, že během průměrných 7,38 hodiny „zkonzumují“ mediální obsah o délce 10 hodin a 45 minut.
Průzkum provedla respektovaná nadace Kaiser Family Foundation a výsledná studie shrnuje jeho tři etapy, které proběhly v letech 1999, 2004 a 2009. Vzhledem k širokému vzorku dotazované populace je výsledná studie považována za jednu z nejkomplexnějších zpráv o vztahu americké mládeže k technologickým zařízením a činnostem s nimi spojených.
Studie prokázala nárůst času věnovaný těmto zařízením: za posledních pět let vzrostl o hodinu a 17 minut. Podobně narostlo i množství „zkonzumovaného“ obsahu - o dvě hodiny a 12 minut. Na tomto vývoji se velmi podílela zvyšující se vybavenost přístroji, například u mobilních telefonů to byl nárůst z 39 na 66 procent.
Přestože na základě výsledků průzkumu není možné vytvořit efektivní model vlivu užívání médií na školní výsledky, načrtávají alespoň základní možné vztahy. Tak téměř polovina (47 %) intenzivních konzumentů médií (to jsou ti, kteří denně „spotřebují“ více než 16 hodin mediálního obsahu a z celého vzorku jich bylo asi 21 %) uvedla, že jejich nejčastější známky jsou trojky a horší. Mezi mírnými konzumenty (ti se věnují médiím méně než tři hodiny denně a mezi dotazovanými tvořili 17 %) měla podobně nevalné výsledky pouhá čtvrtina (23 %) dotázaných.
Turečtí studenti opět ve stresu
VTurecku se od roku 1974 konají státem organizované přijímačky na vysoké školy. Tzv. Výběrové studijní zkoušky (ÖSS) mají jednotnou podobu 180 otázek tříděných do kategorií typu jazyk, vědy apod. Podle vybraného oboru mají některé kategorie při hodnocení vyšší prioritu, přesto mají ÖSS jediný smysl: „prosít“ obrovské množství zájemců (letos téměř 1,5 milionu) tak, aby je vysoké školy s omezenou kapacitou byly schopny pojmout. Letos se termín zkoušek, které jsou léta kritizovány kvůli negativnímu vlivu na celý zbytek života neúspěšných uchazečů, přesunul z června na duben.
O autorovi| Připravila Julie Ravingerová
