DISKUSE
Jistý telefonní operátor udílel před časem ve své kampani lekce z reklamštiny, konzumenti české politiky teď zase dostali malou lekci političtiny. A to přímo od premiéra Topolánka. Ten si v pondělí opět sezval novináře, aby jim řekl, co se mu líbilo nebo naopak nelíbilo na jejich práci.
A tak si zástupci médií odnesli ze Strakovy akademie pochvalu za „střízlivý“ přístup k referování o výměně velvyslance v Bruselu (za sociálního demokrata Kohouta tam vláda vyslala bývalou ministryni Vicenovou). Co se však panu učiteli Topolánkovi nelíbilo, byla debata o hledání prezidentského protikandidáta Václava Klause. Za to média pokáral a vysvětlil jim, že skočila na špek šéfovi opozice Paroubkovi.
Tak si to pojďme z té političtiny přeložit. Zdá se, že co se týče vybírání „Neklause“, trefili jsme my novináři hřebíček na hlavičku. Nepochybně jde o neuralgický bod koalice, protože Topolánkovi vládní partneři vyjednávají za premiérovými zády s Paroubkem. Je to nejen nevkusné, ale i podezřelé, protože nevíme, co všechno mohou na těchto jednáních domluvit. Volba prezidenta není izolovaným tématem české politiky, a případný kšeft napříč koalicí a opozicí může být složitěji „strukturovaný“. Topolánkovi je to nepříjemné, protože jako chlap s gulama by k tomu měl nahlas něco říct a udělat si v koalici pořádek, ale protože pořádek nemá ani v ODS, tak si na to netroufá. Proto je to žhavé téma právě teď, což potvrzuje i Topolánek, když bezelstně tisku navrhuje, aby na toto téma dovolil na svých stránkách diskutovat až „v listopadu nebo prosinci“.
No a co se týče výměny velvyslanců v Bruselu, z Topolánkovy pochvaly mediální zdrženlivosti plyne, že běžná a elegantně provedená výměna diplomatů v Bruselu v sobě dost možná skrývá nějaký potenciální průšvih. Jestliže se premiérovi ulevilo, že ho komentátoři a znalci bruselských poměrů za odvolání zkušeného a protřelého Kohouta nekritizovali, znamená to, že si jeho nahrazením poměrně neznámou Vicenovou nebyl sám moc jistý. Svým pohlazením jako by novináře přímo vybídl: pořádně teď tu Vicenovou sledujte, bůhví, jestli to v tom Bruselu vůbec zvládne.
Děkujeme, premiére!
O autorovi| Miloš Čermák, novinář
