Madagaskarští lemuři kata spolu hovoří řečí pachů a vůní. Výrobci kosmetiky u nich zřejmě inspiraci hledat nebudou. Lemuři lidskému nosu dvakrát nevoní. Samice lemurů však pach zdatného samce neodolatelné přitahuje. Pokud samec onemocní nebo poklesne ve společenském žebříčku, projeví se to i na jeho pachové vizitce a zájem samic o něj rázem klesá.
Samci lemurů kata vylučují směsku více než dvou stovek chemických látek pachovými žlázami ústícími v oblasti šourku, na ramenou a na zápěstí. Každý typ žlázy vylučuje jiný sekret. Italský biolog Leonardo Dapporto z univerzity ve Florencii zjistil, že samci lemura katy disponují hned dvěma sadami osobních pachů.
Levá polovina jejich těla vydává jiný pach než pravá. Rozdíly mezi vůněmi žláz z opačných stran těla jsou stejně velké jako rozdíly mezi vůněmi různých samců. Výsledky Dapportova výzkumu přináší vědecký časopis Naturwissenschaften. Důvod pro existenci „pravé“ a „levé“ vůně lemurů není jasný. Snad je to výsledek snahy lemurů o výrazné odlišení. Dvě sady vůní vytvářejí jedinečnou kombinaci, kterou ostatní lemuři snáze rozeznají. Ve hře jsou i další vysvětlení. Nelze vyloučit, že lemur vystupuje prostřednictvím pachů jako dvojice odlišných jedinců uvězněných v jednom těle. Sám Dapporto je této myšlence nakloněn, ale zatím se mu nepodařilo najít nezvratné důkazy pro její podporu.
Dvojitá pachová totožnost by našla uplatnění především při styku s cizími tlupami lemurů. Tlupy spolu neustále soupeří o životní teritorium a zvířata si je značkují sekrety pachových žláz. Odlišné pachy z pravé a levé poloviny těla by mohly u lemurů z nepřátelské tlupy vzbudit iluzi, že protivníci jsou dvojnásobně početní.
Samci lemurů kata používají jedinečné pachy z levé a pravé zápěstní žlázy i k zvláštním soubojům. Samci si důkladně „navoní“ dlouhé huňaté ohony a pak si je vzájemně strkají pod nos. Vítěze určí nejen síla, ale i rozmanitost pachových látek.
Nelze vyloučit, že odlišné vůně vydávají levou a pravou stranou těla i jiní živočichové. „Pachové žlázy umístěné na levé i pravé části těla jsou v živočišné říši poměrně běžné,“ říká v komentáři pro vědecký týdeník Nature americký zoolog Ron Swaisgood. „Tohle je ale první studie, která si položila otázku, zda jsou pachy žláz na protilehlých částech těla stejné.“ O tom, že pachová řeč lemurů kata je podstatně komplikovanější, než se vědci ještě nedávno domnívali, svědčí i studie týmu vedeného americkou bioložkou Christiane Dreaovou z Duke University. Vědci porovnávali složení pachů jednotlivých lemurů a zároveň pomocí genetických testů sledovali míru jejich vzájemné příbuznosti. Studie, která je zatím jen připravená k publikaci ve vědeckém časopise Molecular Ecology, dokazuje, že příbuznější zvířata mají osobní vůně podobnější.
Dreaová prokázala, že individuální pach neslouží lemurům kata jen k identifikaci jednotlivců, ale zároveň představuje i jakousi zjednodušenou verzi rodokmene. Lemuři tak mohou vyloučit páření s blízce příbuznými jedinci a pátrat po nejvhodnějších partnerech.
***
Odlišné pachy z pravé a levé poloviny těla by mohly v jiné tlupě vzbudit iluzi, že konkurence je silnější
Bohatý pachový slovník lemurů Lemuři jsou miláčky každé ZOO, kde se ochotně předvádějí, ale před vědci stále mnohá tajemství skrývají. Nově biology překvapili složitostí své pachové mluvy. V jejich pižmu je více než dvě stě různých chemických sloučenin.
Samci mají pachové žlázy na více místech tlapek, na hrudi i na hlavě a samozřejmě i na genitáliích. Biologové z Duke Univerzity v Severní Karolině dokonce zjistili, že pachy uvolňované ze žláz na pravé a levé straně se od sebe liší. Samice mají sice jen jednu pachovou žlázu, ale i ta může předat široké spektrum informací. Kromě sdělení, že je schopna plodit potomky, mohou druzí lemuři z jejího pachu vyčíst, jak vzdáleně jsou si příbuzní, že je samice březí a jak těhotenství postupuje.
Lemur kata je nejrozšířenějším druhem na ostrově Madagaskar
