Podnět na přezkoumání rozsudku bude muset na pokyn VSZ Olomouc znovu prověřit Krajské státní zastupitelství v Jihlavě.
Podle Bartoše VSZ ve věci odsouzeného Leopolda Hilsnera přezkoumávalo negativní stanovisko Krajského státního zastupitelství v Jihlavě k podání návrhu na obnovu řízení na základě dvou podnětů.
„Tyto podněty byly následně doplněny o nové informace, které neměl státní zástupce krajského státního zastupitelství k dispozici a které by mohly být pro posouzení věci podstatné. Vrchní státní zastupitelství proto samo věcný přezkum neprovedlo a věc v souladu se zákonem o státním zastupitelství vrátilo krajskému státnímu zastupitelství k opětovnému posouzení,“ uvedl Bartoš.
O obnovu řízení v případu vraždy v Polné na Jihlavsku, která se stala v roce 1899 a stála na začátku takzvané hilsneriády, požádal v únoru advokát Lubomír Müller, jihlavští žalobci na konci června obnovu odmítli.
Müller serveru iRozhlas.cz řekl, že od roku 1900 je to poprvé, kdy byl ve snaze o obnovu Hilsnerova procesu nařízen přezkum negativního stanoviska. Svůj podnět z počátku roku opřel o archivní materiály, které tehdejší soudy neměly k dispozici a viděl v nich šanci zbavit Hilsnera viny.
Server uvádí, že podle Müllera sehrály roli závěry publicisty a badatele Jaroslava Mareše. „Mareš tyto materiály prostudoval a dal si tu práci, že na místě v Polné ověřoval, odkud kam a odkdy dokdy se měl Hislner pohybovat podle jednotlivých svědeckých výpovědí,“ řekl. Podle něj Hilsner nemohl fyzicky stihnout vše, co vypověděli svědci.
Hilsnera hájil Masaryk
Kvůli vraždě Hrůzové byl v roce 1899 zatčen dvaadvacetiletý Žid Hilsner, který se živil potulkou a žebrotou. V Polné propukly protižidovské bouře, antisemitismus zachvátil nejen bulvární a radikální listy. V této atmosféře se konal v září stejného roku v Kutné Hoře proces, při němž byl Hilsner odsouzen za spoluúčast na vraždě Hrůzové k trestu smrti.
Rozsudek byl poté zrušen, ale v novém procesu u soudu v Písku v listopadu 1900 byl Hilsner znovu odsouzen, opět na základě nepřímých důkazů, k trestu smrti za spoluúčast na vraždě Hrůzové a navíc na vraždě Marie Klímové, která zemřela v roce 1898 také v lese u Polné.
Soudy později změnily mladíkovi trest na doživotí. Ke zmírnění trestu pomohlo i úsilí Tomáše Garrigua Masaryka. Tehdejší vysokoškolský profesor Masaryk se postavil na Hilsnerovu obranu jako jeden z mála, rituální vraždu označil za pověru a pozadí procesu za antisemitské. Vysloužil si za to nenávistné reakce veřejnosti. Hilsner strávil ve vězení 19 let, v roce 1918 mu udělil poslední rakousko-uherský císař Karel I. milost.