CHEB Alespoň ten les nám zůstal. S takovým pocitem se vysídlenci z Česka a jejich potomci, usazení v Bavorsku, procházeli celá desetiletí po Egerwaldu, Chebském lese nedaleko českých hranic. Když sudetští Němci přišli po poválečném odsunu o veškerý majetek, právě tento les jim připomínal, odkud pocházejí.
V roce 1927 koupilo město Cheb, německy Eger, 650 hektarů lesa v nedalekém Bavorsku a běžně na lesních pozemcích hospodařilo. To bylo ale v době, kdy se naprostá většina Chebu hlásila k německé národnosti. Nynější rozhodnutí německého soudce, který les zbavil po válce nařízené německé nucené správy a přiznal už ryze českému Chebu právo na jeho užívání, proto představitele sudetoněmeckých krajanských sdružení rozhořčilo.
„Je to morální rána pod pás,“ prohlásil předseda Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Německu Franz Pany. „Jen doufám, že si Cheb uvědomuje, že vlastnictví neznamená jen práva, ale také povinnosti,“ řekl Pany. Ani poté, co chebská radnice získala les zpět do užívání, přitom sudetským Němcům nemůže nikdo zakázat, aby do něj chodili, stejně jako navštěvovali místní oblíbenou restauraci Egerer Waldhäusl. Jenže pro sudetské Němce má Egerwald symbolický význam. Fakt, že místo aby se dočkali vrácení svého majetku zabaveného v Čechách, vrátí německý soudce českému Chebu „jejich“ les v Bavorsku, vyvolal vášně.
„To má být prostřednictvím německého soudu odměna za vyhnání a genocidu českých Němců?“ ptá se předseda rakouského krajanského sdružení Gerhard Zeihsel. Bývalí chebští Němci od počátku argumentovali tím, že město Cheb koupilo les vlastně z jejich peněz, navíc na všech listinách i v pozemkových knihách je jako vlastník uvedeno Eger. Jestliže Češi tento název nepoužívají, neměli by mít ani právo na les.
Jenže soudce byl jiného názoru. Ani fakt, že Německo uvalilo na les v roce 1965 nucenou správu, nemůže zbavit Cheb právoplatného vlastnictví. „Opatření odpovídající době studené války bylo později vstupem Česka do EU překonáno,“ uvedl.
***
NAPODOBÍ CHEB I JINÁ ČESKÁ MĚSTA?
* Rozsudek může být precedentní i pro ostatní města. Vlastnictví pozemků českých měst na německém či rakouském území nebylo před válkou nijak ojedinělé. Například Aš vlastní v Německu 20 hektarů, podobně i Planá u Mariánských Lázní.
* „Německý soudce prostě rozhodl podle německého práva i práva EU a bez ohledu na některé diplomatické či politické proklamace,“ tvrdí Jaroslav Svejkovský, advokát, který zastupoval Cheb před soudem.
