Ničivé požáry na jihu Řecka znovu připomněly, jak důležité je v době letních veder a sucha nepodceňovat v rozsáhlejších lesních oblastech žádný, byť třeba malý oheň. Vědci nyní vyvíjejí robotický hmyz, který má sloužit v lesích jako požární hlídka.
Na detektory ohně ve veřejných budovách si už lidé zvykli. Představte si ale, že takový detektor potkáte, když si vyjdete na houby do lesa. Nebude to ovšem požární hlásič někde na stromě, ale samovolně se pohybující robot, připomínající ze všeho nejvíc svinku obecnou (Armadillidium sp.) obří velikosti.
S myšlenkou předcházet katastrofám za pomoci velké hasící „svinky“ přišli v roce 2005 v Institutu průmyslového designu fungujícího při vysoké škole Magdeburg-Stendal (Institut für Industriedesign Hochschule Magdeburg-Stendal). Na jejím vývoji nyní spolupracují s Fraunhofer-Institut für Fabrikbetrieb und Automatisierung. Robot má název OLE, což znamená zkratku slov OffroadLösch-Einheit čili terénní hasicí přístroj.
OLE je vybaven pro pohyb ve složitém lesním terénu šesti „nohama“ a orientuje se pomocí tykadel se senzory. Jeho úkolem bude procházet svěřeným úsekem lesa a prozkoumávat okolí infračervenými senzory, které zaznamenají i malý zdroj vysoké teploty. V závislosti na členitosti prostředí a hustotě lesního porostu rozpozná OLE svými senzory možná ohniska požáru na vzdálenost padesát metrů až jeden kilometr.
Pokud zaregistruje byť jenom malý plamínek, okamžitě se k němu vydá, přičemž je schopen vyvinout rychlost 10 až 20 km/h. Oheň zlikviduje pomocí hasicího přístroje umístěného v „těle“. Hasit bude vodou vypouštěnou v impulsním režimu, což by mělo umožnit účinnější likvidaci plamenů, než kdyby vodu pouze stříkal. Díky tomu jí v sobě nebude muset nosit příliš velký objem, který by omezoval jeho pohyblivost. Vědci zvažují i to, že naplní útroby robota účinnějšími hasicími prostředky, ale oficiálně zatím hovoří pouze o vodě. Když robot hasič narazí na větší požár, který už sám nedokáže zlikvidovat, okamžitě se spojí se svým centrem, zadá přesnou lokalizaci ohně a na místo je vyslán lidský hasičský tým.
Jako opravdová svinka se pak začne OLE chovat, pokud se dostane do centra požáru. V takovém případě se totiž právě tak jako onen členovec svine do klubíčka a zatáhne i „nohy“, aby ochránil citlivou elektroniku. Jeho povrch tvoří pancíř vyrobený z keramických vláken odolávajících teplotě až 1300 °C.
Tvůrci zatím neuvedli, jaký zdroj energie bude robota pohánět, Offroad-Lösch-Einheit je doposud pouze koncept. Nepochybují však, že pro svůj vynález výrobce najdou. Otázkou zůstává, jak by například u nás řešil takový robot trampské táboráky.
Škorpion pro Mars
OLE není jediný příklad toho, jak se robotika inspiruje v živočišné říši. Vzorem pro průzkumného robota, který by měl mimo jiné vyhledávat oběti živelních katastrof, se stal pro změnu štír. Robot vzniká na Bremen University a jeho vývoj financuje Evropská vesmírná agentura, protože hlavním cílem jeho využití je výzkum povrchu Marsu. Také tento robot by se tedy měl umět pohybovat v extrémně náročném a členitém terénu. Konstruktéři se při jeho vývoji inspirovali druhem štírů Hadogenese bicolor žijících v Jižní Africe a robota stavějí coby jejich technickou kopii. Tito malí škorpioni totiž zvládají pohyb v písku i po kamení a nevadí jim škvíry, trhliny ani písečné duny.
Při konstrukci robota technici okopírovali tvar a postavení končetin štírů a hodlají je vybavit hmatovými „chloupky“ se senzory. Místo svalů budou končetinami robota pohybovat elektrická dynama.
O autorovi| Autorka je vydavatelkou webového magazínu Futurologie
