Barmský soud již potřetí zamítl odvolání disidentky Aun Schan Su Ťij proti trestu domácího vězení. Její stoupenci přesto předpokládají, že by již zítra mohla být propuštěna na svobodu.
RANGÚN/PRAHA I když bydlí v samém centru bývalého barmského hlavního města Rangúnu, kde je permanentně slyšet ruch přicházející z ulic, už léta nesmí normálně opustit zdi svojí rezidence.
Tuto sobotu má pětašedesátileté barmské disidentce Aun Schan Su Ťij vypršet termín, do kterého byla nucena setrvat v domácím vězení. Kolegové z politické strany Národní ligy pro demokracii (NLD) hýří optimismem. Začali uklízet kanceláře a připravovat se na její návrat. „Máme spoustu práce, připravujeme jí kancelář v budově vedení strany,“ svěřil se médiím Win Tin z opoziční NLD, jež sám za své politické názory strávil 19 let ve vězení. Otázkou ale zůstává, zda barmská vláda skutečně dodrží stanovenou lhůtu a věnuje Su Ťij svobodu. A pokud bude skutečně volná, jak dlouhou dobu to potrvá?
„Pokud ji propustí, pak ne proto, že vyprší termín. Vždycky si najdou omluvu k tomu, proč ji zadržovat,“ řekl CNN expert na Barmu Maung Zarni.
„Klidně ji zadrží znovu“ Situace v Barmě teoreticky nahrává Su Ťij. Volby, které se odehrály minulou neděli a podle očekávání znovu potvrdily vládu vojenské junty, jsou uzavřeny, a disidentka tak teoreticky nemůže diktátorský režim nijak ohrozit. Jenže v Barmě není nic jisté. „Nepředpokládám, že by ji propustili bez podmínek. A pokud tyto podmínky poruší, klidně ji zadrží znovu,“ neskrýval skepsi Benjamin Zawacki z organizace na ochranu lidských práv Amnesty International.
Nejraději poslouchá Bacha Su Ťij strávila v domácím vězení patnáct z uplynulých jedenadvaceti let. Jak její nedobrovolné zajetí vypadá? Dny si podle britského listu The Times nejčastěji krátí meditacemi, cvičením a pilováním francouzštiny a japonštiny. Také hodně čte, nejčastěji špionážní a detektivní romány Johna le Carré a buddhistické texty. Díky svým právníkům a stoupencům má prý už slušně vybavenou knihovnu.
Z hudby preferuje Johanna Sebastiana Bacha a sama také kraje na piano, jehož zvuk však už značně trpí tropickými vedry typickými pro Barmu.
Striktně zakázáno má poslouchat rádio, sledovat televizi či bez dozoru telefonovat. Veškerá korespondence prochází přísnou kontrolou. Stejně tak ji nesmí navštěvovat nikdo zvenku, kromě lékaře, který k ní dochází maximálně jednou za měsíc. Jedinými stálými společnicemi, které s ní sdílí její úděl, je dvojice žen – matka s dcerou.
Zcela výjimečně ji mohl v roce 2009 navštívit vyslanec OSN Ibrahim Gambari. Když se k ní ale chtěl vydat sám generální tajemník OSN Pan Ki-mun, nebylo mu to umožněno.
Podivný Američan V loňském roce vyvolal rozruch třiapadesátiletý Američan John Yettaw, kterému se podařilo v noci přeplavat jezero přiléhající k její rezidenci a bez pozvání zůstat v domě dva dny.
Jeho úmysly zůstávají dosud zahaleny tajemstvím. Psychicky i fyzicky nemocný muž tvrdil, že chtěl Su Ťij uchránit před teroristy, kteří jí usilují o život. Svým na první pohled šlechetným činem ale dostal Su Ťij do problémů – kvůli porušení pravidel domácího vězení byla postavena před soud a její zajetí bylo prodlouženo o 18 měsíců. Stejný verdikt padl i v případě jejích dvou společnic. Sám Yettaw dostal sedmiletý trest vězení, ale po intervenci amerického senátora Jima Webba byl později propuštěn.
Su Ťij se proti rozsudku, kterým byl na ni uvalen trest domácího vězení, několikrát odvolala. Zatím poslední odvolání barmský soud zamítl včera. „Toto rozhodnutí je absolutně špatné a ukazuje, v jakém stavu je justice v této zemi,“ rozohnil se pro agenturu AP disidentčin právník Nyan Win. Dodal, že pokud by přece jen byla Su Ťij zítra propuštěna, rozhodně odmítá přijmout jakékoli podmínky, které by její svobodu nebo politickou činnost omezovaly.
Disidentka se také rozhodně nemíní držet zpátky. Předpokládá se, že se okamžitě zapojí do práce ve straně, která se nyní chystá především prověřovat četné stížnosti na volební podvody. Samotná NLD včetně Su Ťij volby bojkotovala.
***
DISIDENTKA
* Narodila se v Rangúnu v roce 1945, studovala ale v britském Oxfordu. Poté co většinu života strávila v Británii, se v roce 1988 Su Ťij vrátila do rodné země, aby se starala o svou nemocnou matku. Když vypukly celonárodní prodemokratické protesty, stala se dcera národního hrdiny Aun Schana přirozenou vůdkyní opozice. Podílela se na založení Národní ligy pro demokracii (NLD).
* Za „ohrožování státu“ ji vojenská junta v červenci 1989 zavřela do domácího vězení. Mezinárodní tlak na její propuštění zesílil teprve poté, co jí byla na podzim roku 1991 na návrh tehdejšího českého prezidenta Václava Havla udělena Nobelova cena za mír. Na své propuštění Su Ťij ale čekala do roku 1995. O pět let později ji ale znovu dali pod „domácí dohled“.
