Užaslí diváci zaklánějí hlavy k nebi stejně jako v dobách, kdy bylo letectví v plenkách.
Letecké závody Red Bull Air Race jsou podívanou, kterou jiný sport nemůže nabídnout. BUDAPEŠŤ/PRAHA Spodní částí svého letadla kopíruje hladinu Dunaje z tak těsné blízkosti, až se zdá, že se co nevidět vody dotkne.
Statisíce fanoušků na březích ani nedutají. Rakouský pilot Hannes Arch se svým strojem ještě klesá a v ďábelské rychlosti podlétává Řetězový most v Budapešti. Jeden ze symbolů maďarské metropole přitom v té chvíli dělí od hladiny mezera pouhých deseti metrů...
Vítejte v Budapešti na čtvrtém závodě seriálu Red Bull Air Race!
Šíleném vzdušném souboji patnácti nejlepších akrobatických pilotů světa plném adrenalinu.
Létajícím cirkusu, který se svým okřídleným šapitó objíždí svět a nabízí podívanou, kterou jiný sport divákům nabídne jen stěží.
Ale také show a marketingové extravagance, jejichž nepřiznaným smyslem je hlavně propagovat značku energetického nápoje. „Vytvořili jsme výjimečný a napínavý sport, který se stále zlepšuje,“ pochvaluje si šéf seriálu Bernd Loidl.
A strategie rakouské společnosti funguje: loňský ročník závodů vidělo v televizi 300 milionů diváků ve 131 zemích světa, a osm závodů pak na vlastní oči sledovalo dohromady 3,5 milionu fanoušků.
Proč? Říká se, že je to jako formule 1 přesunutá ze země na nebesa. Vždyť piloti se po „okruhu“ ženou rychlostí až 370 km/h, s přesností hodinářů manévrují se svými stroji a přitom čelí přetížení 12 G.
„Je to ještě drsnější než formule, hlavně kvůli obrovskému přetížení,“ potvrzoval bývalý pilot formule 1 David Coulthard poté, co si vyzkoušel let v závodním speciálu.
Cílem pilotů je v co nejrychlejším čase proletět slalomem, který tvoří dvacet metrů vysoké pylony plněné vzduchem. Například v Budapešti dráhu dlouhou 6,6 kilometru dokázali ti nejlepší prolétnout v čase kolem 1 minuty a 12 vteřin.
„Lidé chtějí vidět, jak se kolem nich prožene něco v šílené rychlosti. A právě takový je Red Bull Air Race,“ vysvětluje popularitu závodů akrobatický pilot Martin Šonka.
Přesně sto let od chvíle, co na prvních oficiálních leteckých závodech ve francouzském Reinsu lidé zírali, jak se kolem nich letadla „řítí“ rychlostí 75 km/h, teď v Budapešti se stejným úžasem zaklánělo hlavy k nebi 650 tisíc lidí.
Víc lidí na jeden závod ještě nikdy nedorazilo. „Je to výjimečný závod, protože ho vozíme přímo k lidem a město využíváme jako závodní dráhu,“ říká Loidl.
V Budapešti byl nejrychlejší překvapivě americký pilot Michael Goulian, ale slavit mohl i Brit Paul Bonhomme, který druhým místem sesadil z čela průběžného pořadí loňského šampiona Archa.
Ten znovu chyboval a za špatný průlet jednou z bran inkasoval dvouvteřinovou penalizaci. „Zajímalo by mě za co. Letěl jsem čistě,“ zlobil se Arch.
Zdaleka totiž nejde jen o rychlost. Ještě důležitější jsou přesnost a preciznost. Vždyť vzdálenost mezi dvěma pylony je pouhých deset až třináct metrů...
Vltava v Praze? Příliš úzká Od roku 2005, kdy se letecké závody konaly poprvé, zažívají obrovský boom. „Jsem moc rád, že se z toho stal uznávaný motoristický sport,“ pochvaluje si Arch.
Tisíce fanoušků už jeho umění letos sledovaly v Abú Dhabí, San Diegu a Windsoru. V září se závody přesunou do Porta a celý seriál vyvrcholí 4. října v Barceloně.
I v tom se podobají formuli 1 – piloti i s letadly kočují po celém světě. Až na to, že se s nimi stěhuje i kompletní zázemí celého závodu. Celkem 400 tun materiálu, který cestuje vzduchem, ale i vlakem.
„Air Race můžeme uspořádat téměř kdekoliv,“ tvrdí Loidl. Čeští fanoušci se ale nejspíš hned tak nedočkají. „Vhodnou lokalitu jsme v Česku nenašli. Vltava je v Praze úzká a navíc je tady moc mostů. Ale naděje žije,“ usmívá se tiskový mluvčí Red Bullu Ivan Krákora.
***
Proč jsou závody Air Race výjimečné?
Atraktivní kulisy Piloti už létali ve švýcarských Alpách nebo v americkém Monument Valley. Dějiště závodu je vždy něčím zajímavé.
Rychlost a adrenalin Je to podívaná, při které tuhne krev v žilách. Piloti se těsně nad vodou ženou rychlostí 370 km/h a tváře se jim křiví velkým přetížením.
