Vyslání dvou českých radarů Arthur do Afghánistánu je součástí vládního návrhu, který zatím poslanci odložili. Ministr obrany chce těsně po volbách přijít s novým.
PRAHA Jediná možnost, jak radarový systém Arthur v současnosti plně využít, je poslat jej do Afghánistánu, tvrdí ministr obrany. Tam by měly dva stroje střežit polskou základnu v Ghazní. Vyslání je součástí vládního návrhu na rozšíření české vojenské mise v Afghánistánu, který už letos v březnu schválili senátoři.
Poslanci však jeho projednávání přerušili. Diskuse se zasekla na postoji ČSSD a KSČM, které s vysláním dalších českých jednotek do bojů v zahraničí nesouhlasí.
Ministr obrany Martin Barták se proto rozhodl, že kvůli rozjitřené předvolební atmosféře dodá další návrh až do nově složeného parlamentu. „Po volbách se horké hlavy zklidní a bude větší prostor pro naslouchání logickým argumentům,“ myslí si Barták.
Jenže jak předpovídají průzkumy, levice bude i po volbách v parlamentu dost silná. Bere toto ministr v potaz? „Jsme v Afghánistánu, abychom z něj mohli odejít. To by si všichni měli uvědomit,“ odpovídá ministr s tím, že nejde o jeho nápad, ale mezinárodní požadavek.
Těžko říct, jak podobný argument zapůsobí po volbách na české politiky. ČSSD sice s Lidovými novinami od minulého týdne nekomunikuje, ale z jejího dlouhodobého stanoviska vyplývá, že bude nadále podporovat mezinárodní závazky v rámci EU a NATO, ale je proti navýšení české mise.
ODS návrh podpoří, komunisté nechtějí vojenské řešení To ODS zastává jiný názor. „Budeme prosazovat účast v zahraničních misích podle našich možností. Byli jsme NATO požádáni o malé navýšení našeho kontingentu. Senát to již schválil a jsme připraveni to podpořit i ve sněmovně,“ přibližuje názor ODS její odborník na obranu Alexandr Vondra.
TOP 09 už dříve vzkázala všem stranám, aby návrh ve sněmovně podpořily.
Opačně to vidí uvnitř KSČM. „Navýšení počtu vojáků je kontraproduktivní, jsme přesvědčeni, že problém s názvem Afghánistán nemá vojenské řešení,“ odpovídá jejich stínový ministr obrany Alexandr Černý.
Vše zatím napovídá, že to bude mít nový Bartákův návrh v parlamentu opět hodně složité. „Pevně věřím, že vláda udělá vše pro to, aby byl schválen,“ nevzdává to Martin Barták.
***
VÝBĚR PROBLÉMOVÝCH ARMÁDNÍCH NÁKUPŮ
Zbytečný radar Arthur
V roce 2004 si vojáci objednali dělostřelecký radar Arthur za 1,5 miliardy. Je určen pro podporu moderních dělostřeleckých systémů, kterými naše armáda nedisponuje a jejich výstavba nepatří ani mezi priority. Ministr Martin Barták o Arthurovi tvrdí, že je v Česku nepoužitelný.
Bitevník L-159
Od Aera Vodochody si česká armáda v roce 1997 objednala 72 podzvukových bitevníků L-159 za 52 miliard korun. Vojáci nakonec usoudili, že jich využijí jen 24. Zbytek se snaží prodat, o stroje ale není zájem.
Padák
V polovině 90. let armáda vybrala nové padáky. Nákup za stovky milionů se ukázal velmi problematickým poté, co se při seskoku jeden z vojáků zabil. Vyšetřování odhalilo technické nedostatky padáků a armáda je ze svého vybavení vyřadila.
Transportní letadla
Evropskou komisí je nyní kritizován nákup transportních letadel CASA C-295 za 3,5 miliardy, jenž by měl proběhnout bez řádného výběrového řízení. Armáda nákup strojů, které dovedou přepravovat nadměrné náklady, obhajuje. Podle kritiků jsou nadbytečné a vojáci si klidně vystačí se současnými stroji.
Útočné pušky ČZ 805
V letošním roce ministr Barták podepsal dvoumiliardový kontrakt s českou zbrojovkou Uherský Brod na dodání útočných pušek ráže 5,56 mm. Spojenci si přitom v konfliktu v Afghánistánu dlouhodobě stěžují, že jejich pušky stejné ráže mají kratší účinný dostřel než Talibanem hojně používané ruské AK 47 ráže 7,62 mm.
Obrněnci Pandur
V roce 2006 podepsala armáda kontrakt na zhruba stovku obrněnců Pandur za 14,4 miliardy korun. Kritizována byla později především cena, kdy Česko za transportéry zaplatilo násobně více než třeba Portugalsko. Pandury by měly mít širší využití než jen v zahraničních misích, jejich technické zkoušky byly ale dlouhodobě problematické.
