ODS by podle sociologů pravděpodobně získala 68 mandátů, ČSSD 53 mandátů, KSČM 42 mandátů, KDU-ČSL 20 mandátů.
V Poslanecké sněmovně by podle analytiků mohla získat většinu tři uskupení - koalice ODS s KDU-ČSL a Stranou zelených, koalice ČSSD, KSČM a zelených nebo velká koalice ODS a ČSSD. Pouze strany tradiční levice, tedy ČSSD a KSČM, by potřebný počet hlasů zřejmě nedaly dohromady.
Občanští demokraté měli počátkem měsíce podporu 30,5 procenta dotázaných, tedy o 1,1 procenta více než v polovině ledna. Zelení si ve stejném období polepšili o 3,1 procentního bodu na 7,9 procenta. "Tento nárůst odpovídá výrazné prezentaci strany v médiích během února," uvedli analytici.
ČSSD proti lednu naopak 1,6 procenta ztratila, stejný odliv příznivců zaznamenala i KDU-ČSL, jež má nyní 9,1 procenta příznivců. KSČM přišli o 0,2 procenta voličů, podporuje je 18,8 procenta.
Hnutí Nezávislí by podle sociologů získalo 3,7 procenta hlasů, Unie svobody-DEU 2,7 procenta, SNK Evropští demokraté 0,9 procenta a Nezávislí demokraté Vladimíra Železného 0,7 procenta.
Vývoj volební prognózy ukazuje, že pozice ODS se proti roku 2002 významně posílila, ale její předpokládaný volební výsledek není ještě plně stabilizován. Pokles voličské přízně na 28 procent, který strana zaznamenala loni v říjnu, se zatím podařilo nahradit jen zčásti. Například loni v dubnu podporovalo ODS 35,4 procenta dotázaných.
Předpokládaný volební výsledek ČSSD významně rostl do října 2005, v listopadu však již spíše stagnoval a od té doby klesá. "Straně se zatím nepodařilo stabilizovat zdravotnictví, což dokládá stávka zdravotníků v Praze, která se odehrávala v době konání výzkumu," uvedli analytici. Připomněli, že nedostatečně vysvětlena zůstává také kauza kolem Národního bezpečnostního úřadu, jež stála místo šéfa této instituce Jana Mareše.
Pokles voličské přízně KSČM ze závěru loňského roku se podle Factum Invenio zastavil, strana zůstává pevně usazena na třetí pozici. Pozice KDU-ČSL je dlouhodobě poměrně stabilní, dodali analytici.
V Poslanecké sněmovně by podle analytiků mohla získat většinu tři uskupení - koalice ODS s KDU-ČSL a Stranou zelených, koalice ČSSD, KSČM a zelených nebo velká koalice ODS a ČSSD. Pouze strany tradiční levice, tedy ČSSD a KSČM, by potřebný počet hlasů zřejmě nedaly dohromady.
Občanští demokraté měli počátkem měsíce podporu 30,5 procenta dotázaných, tedy o 1,1 procenta více než v polovině ledna. Zelení si ve stejném období polepšili o 3,1 procentního bodu na 7,9 procenta. "Tento nárůst odpovídá výrazné prezentaci strany v médiích během února," uvedli analytici.
ČSSD proti lednu naopak 1,6 procenta ztratila, stejný odliv příznivců zaznamenala i KDU-ČSL, jež má nyní 9,1 procenta příznivců. KSČM přišli o 0,2 procenta voličů, podporuje je 18,8 procenta.
Hnutí Nezávislí by podle sociologů získalo 3,7 procenta hlasů, Unie svobody-DEU 2,7 procenta, SNK Evropští demokraté 0,9 procenta a Nezávislí demokraté Vladimíra Železného 0,7 procenta.
Vývoj volební prognózy ukazuje, že pozice ODS se proti roku 2002 významně posílila, ale její předpokládaný volební výsledek není ještě plně stabilizován. Pokles voličské přízně na 28 procent, který strana zaznamenala loni v říjnu, se zatím podařilo nahradit jen zčásti. Například loni v dubnu podporovalo ODS 35,4 procenta dotázaných.
Předpokládaný volební výsledek ČSSD významně rostl do října 2005, v listopadu však již spíše stagnoval a od té doby klesá. "Straně se zatím nepodařilo stabilizovat zdravotnictví, což dokládá stávka zdravotníků v Praze, která se odehrávala v době konání výzkumu," uvedli analytici. Připomněli, že nedostatečně vysvětlena zůstává také kauza kolem Národního bezpečnostního úřadu, jež stála místo šéfa této instituce Jana Mareše.
Pokles voličské přízně KSČM ze závěru loňského roku se podle Factum Invenio zastavil, strana zůstává pevně usazena na třetí pozici. Pozice KDU-ČSL je dlouhodobě poměrně stabilní, dodali analytici.
