PRAHA Včerejší den jasně ukázal nové rozložení sil v Senátu. Ve starém složení, ve kterém měla pravice většinu, schválila v září horní komora návrh zákona o ocenění protikomunistického odboje. Po obměně třetiny senátorů a posílení levice ale včera rozhodla, že ten samý návrh ze sněmovny stáhne.
„Je to prohra naší takzvané demokracie. Senátoři by se měli stydět,“ okomentovala pro LN stažení zákona předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová. Rázná kritika zaznívá i z řad některých pravicových politiků. „Jedná se o znehodnocení celého boje proti komunismu. Levicoví senátoři a část lidovců dali politickým vězňům pěknou ránu,“ uvedl na dotaz LN spolunavrhovatel normy a první místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).
Návrh vyzdvihoval morální hodnotu protikomunistického odboje a přiznával jeho členům některé z výhod, které požívají váleční veteráni. Osvědčení účastníka protikomunistického odboje nebo odporu mělo vydávat ministerstvo obrany na základě stanoviska Ústavu pro studium totalitních režimů.
I přes odmítavé stanovisko horní komory chtějí poslanci vládní koalice návrh zákona v senátním znění znovu předložit. Ve sněmovně mají většinu a i případné veto Senátu mohou přehlasovat.
Návrh na tzv. zpětvzetí předložil senátor ČSSD Jiří Dienstbier, sám bývalý disident. Legislativní úpravě vyčítal zásadní nedostatky a poukazoval na to, že ocenit členy protikomunistického odboje může už dnes sama vláda. Argumenty proti odsunuté předloze opíral o kritickou analýzu, kterou zveřejnili někteří významní historici včetně ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Oldřicha Tůmy či děkana Filozofické fakulty Karlovy univerzity Michala Stehlíka.
Negativní stanovisko historiků považuje návrh zákona za „krajně nedomyšlený“. Historikům se nelíbí, že zásluhy odbojářů by měli podle nejednoznačných kritérií vážit úředníci, a to, že zákon upřednostňuje ozbrojený odpor před disentem. Jako nevhodné vidí byrokratické rozdělování odpůrců komunismu na „odbojáře“ a „pouhé účastníky odporu“. Odbojářem by měl být dle návrhu ten, který má za sebou minimálně 12 měsíců protikomunistické činnosti. „Považujeme za zjevně absurdní a nespravedlivé, má-li být kupříkladu dvanáctiměsíční protikomunistická činnost bez následné kriminalizace nadřazena činnosti trvající pouhých deset měsíců, po nichž pro dotyčnou osobu následovalo dva a půl roku věznění,“ uvádí historici.
Většina politiků, kteří návrh zákona prosazovali, v něm nevidí zásadní problémy. Jiří Oberfalzer, senátor ODS a jeden z navrhovatelů normy pro LN uvedl: „Nejde o stoprocentní věc. Ano, má nedostatky. Ty ale mohly být odstraněny v průběhu schvalovacího procesu.“
Poznámku k tématu čtěte na straně 10
