Před rokem široká veřejnost jeho jméno neznala. Zasvěcenější možná tušili, že Lewis Hamilton je první jezdec tmavé pleti v F1 a nováček, který bez předchozích zkušeností v nejprestižnějším automobilovém šampionátu získal angažmá ve špičkové stáji McLaren. Jen opravdoví znalci pak věděli, že se jedná o talent, jaký se objeví tak jednou za dvacet let.
„Všichni si musejí dát pozor na Hamiltona. Jeho kvality se mohou projevit už v prvních startech,“ upozorňoval televizní komentátor a znalec F1 Pavel Turek. Loni Brit suverénně ovládl předstupeň F1, seriál GP2, a protože byl už několik let pod smlouvou McLarenu, nabídl mu stájový boss Ron Dennis rovnou místo jezdce.
Hamilton se mu za důvěru odvděčil. Celý svět s údivem sledoval, jak zastiňoval stájového kolegu Alonsa, což povýšeně se chovající dvojnásobný š a m p i o n snášel jen s hlasitým skřípotem zubů.
Sezona se pro 22letého mladíka vyvíjela neuvěřitelně: chvíli se zdálo, že dosáhne na titul. Teprve zaváháním v závěrečné čtvrtině šampionátu dovolil soupeřům zlikvidovat svůj náskok. Přesto ale do posledního závodu sezony v Brazílii nastupoval s nadějí na triumf. Vavřín nakonec získal Kimi Räikkönen, ale Hamilton zaostal o jediný bod.
Co stojí za nevídaným úspěchem mladého „Tigera Woodse F1“? Určitě skromnost a nenápadné vystupování, ale na druhou stranu i zdravé sebevědomí. Začalo se o něm psát jako o spasiteli F1, protože se po jeho příchodu začalo opět závodit. Rivalita s Alonsem se během sezony změnila v řevnivost, přirovnávanou ke střetům Senny a Prosta před dvaceti lety či Schumachera s Hillem nebo Villeneuvem o desetiletí později.
Slova uznání na Hamiltonovu adresu vyřkl jediný Čech, který okusil závod F1, Tomáš Enge: „Dělá minimum chyb a jeho rychlost je i na okruzích, které neznal, mimořádná. Má obrovskou výhodu v tom, že byl vychováván k tomu, aby se jednou stal mistrem světa. V nižších šampionátech měl nejlepší techniku, takže obvykle vše vyhrával a dokázal v tom pokračovat i v F1. Jezdil ve špičkovém autě a uměl bojovat o prvenství.“
Jako pohádka se pak vypráví o prvním setkání malého motokáristy s šéfem McLarenu. „Jsem mistr Británie, a až vyrostu, chtěl bych závodit za váš tým,“ vyslechl si v roce 1995 od desetiletého klučiny překvapený Dennis. Odbyl ho s tím, že se uvidí za pár let. Jenže Lewis šel od vítězství k vítězství a boss si tři roky nato syna rozvedených rodičů pocházejících z Grenady raději smluvně zavázal. Zařadil ho do programu na podporu mladých talentů a výsledkem byly tituly z ME i MS motokár, z formule Renault, F3 a GP2.
Hamiltonova přestřelka s Alonsem možná vypukla už loni v létě, kdy ale ještě nebylo jisté, že dostane po Španělově boku šanci. „Pokud bych měl někdy dělat třeba Alonsovi stájovou dvojku, určitě bych se ho nebál. Žádný z mých týmových kolegů mě nikdy neporazil.“
V lednu se zdálo, že Hamilton přijme roli ve stínu zkušenějšího kolegy – „Je dvojnásobným mistrem světa, zná všechny okruhy a vše kolem. Já se naproti tomu musím hodně učit…“ –, ale od prvních závodů bylo vše jinak. Devětkrát za sebou vystoupil na stupně vítězů a po většinu šampionátu byl v průběžném pořadí před Alonsem. Na konci sezony, kterou si McLaren poškodil špionážní aférou a do níž byl nejvíc zapleten Alonso, Hamilton zopakoval, že mezi nimi není nic zlého.
„S Fernandem vycházím jako kteříkoli jiní stájoví kolegové,“ nechal se slyšet. „Nejsme přátelé, ale zdravíme se. Někdy si zahrajeme playstation a dáme si oběd,“ pravil Brit, který z bitky dvou kohoutů na jednom smetišti vyšel jako vítěz. Jednak svého rivala při bodové plichtě porazil, a hlavně – Alonso se zapletl do zákulisní politiky. Kvůli jeho mailům byl McLaren usvědčen z využití informací z tajných dokumentů konkurenčního Ferrari. Tím vlastně týmu „zařídil“ pokutu a ztrátu titulu mistra světa v Poháru konstruktérů a ze stáje se musel poroučet.
Hamilton naopak zůstává a příští rok pojede v týmu z britského Wokingu jako jednička. Jeho hvězda bude v následujících letech zřejmě zářit stále jasněji, a tak se může docela klidně stát novým Michaelem Schumacherem a ohrožovat jeho „nepřekonatelné“ rekordy.
