Ano i ne, trefně celý zákon shrnul předseda klubu KSČM Pavel Kováčik, prý to není zákon ideální, ale je krokem správným směrem, proto jej jeho klub podpořil. Zákon zpřísnil některé povinnosti politiků a omezil možnosti těch, kteří se vydají na vrchol exekutivy.
Babiš podle opozice porušuje zákon. Finance prý tají počty celních odposlechů |
Střet zájmů ošetřuje každá demokracie, protože musí pečovat o to, aby nebyli bohatí při vstupu do politiky příliš zvýhodněni proti chudým. ANO stále dokola opakuje, že zákon odrazuje od vstupu do politiky „ty úspěšné“, jako by úspěšnými tohoto světa byli výhradně majitelé firem, jako by neexistovalo jiné měřítko úspěchu než peníze. Z tohoto, pro ANO patrně jednotícího, pohledu lze jejich odpor k zákonu pochopit. Novela ale ani nezamezí Andreji Babišovi politicky se angažovat, ani jej nevyloučí z možnosti získat post ve vládě. Mimoto se jistě najde někdo, kdo ji nechá prověřit Ústavním soudem.
Jenže zabrání zákon opakování některých situací, které jsme v politice již zažili a nechceme, aby se opakovaly? Vzpomeňme si, jaké že legislativní či exekutivní funkce měli pánové Ivo Rittig, Roman Janoušek či „kmotr“ František Mrázek? Žádné, a přesto jim politici sloužili a poškozovali veřejné rozpočty a kazili dobré mravy. Zabránila by novela zákona schválená ve středu Aleši Řebíčkovi prodat svůj podíl ve firmě a současně ji zásobit množstvím lukrativních veřejných zakázek? Troufnu si tvrdit, že ne.
Vezmeme-li v úvahu, že dle studie Parlamentního institutu míra zneužívání veřejných funkcí v jednotlivých státech nemá přímou spojitost s obsahem a rozsahem právní regulace. Jinak řečeno, když se nebudeme chovat slušně, zákony nás nezachrání. Či ještě jinak – pan Kalousek vlastně pravdu má, vždyť ani on si dnes rozhodně nemůže dovolit to, co kdysi, když ještě působil v exekutivě.
