Posledně jmenované vyplulo včera. Evropský účetní dvůr vydal každoroční verdikt o tom, jak se nakládá s penězi z eurorozpočtu. A ten zní, že špatně. Dvůr odmítl schválit tzv. účetní uzávěrku rozpočtu za loňský rok, neboť došel k závěru, že na výdajích unijní kasy řada věcí nesedí. Jde už o třináctý rok v řadě, kdy je stanovisko auditorů negativní.
Nejvíc výtek v téměř třísetstránkové zprávě míří na adresu největších položek rozpočtu, zemědělství a regionálních fondů. Farmáři, jejichž rukama loni prošlo 50 miliard eur dotací, podle auditorů „v sedmi případech z osmi nedodrželi své závazky, případně kontrola těchto závazků nesplnila svůj účel“. Daňoví poplatníci v unii tak pod rouškou zemědělského rozvoje financovali „jezdecké a chovatelské kluby v Německu a Švédsku, golfové kluby v Británii či městské rady v Dánsku.“ Podobně ze 32 miliard na rozvoj regionů „nemělo být vyplaceno“ kolo 12 % prostředků, protože žadatelé o dotace „nesplnili podmínky, neprokázali účelnost využití peněz, případně nebylo vypsané výběrové řízení“.
V zátiší nezůstali ani Češi. Náhodná kontrola žádostí zdejších farmářů o dotace prokázala v 51,5 % případů „anomálie“ – zemědělci například nahlásili větší rozlohu pole, než ve skutečnosti měli. Slováci jsou na tom podobně: nesrovnalosti se našly v 50,2 % případů.
Závěr auditorů neznamená, že vždycky šlo o podvody. Na vině je i složitá byrokracie, neznalost pravidel nebo lajdáctví kontrolních úřadů v členských státech. Na jejich adresu ostatně padá největší díl kritiky. Ačkoli s eurorozpočtem se spojuje Brusel a konkrétně komise, za správu 80 % peněz zodpovídají jednotlivé země.
Na celé věci je nejvtipnější, že vlastně nic neznamená: auditoři nemůžou nikomu nařídit, aby dotace vrátil. Dokud se něco nezmění, zastánci čistých účtů si zanadávají, a pak zpráva až do příštího roku zapadne. To „něco“ ale není maličkost: v zásadě jde o zrušení farmářské politiky a i bruselského dotování regionů. A ukažte vládního politika, který najde odvahu to navrhnout – byť jen jako téma, které tu už notnou dobu leží.
O autorovi| Kateřina Šafaříková, stálá zpravodajka LN
