Na Lichtenštejnsko vyvíjejí evropské země v čele s Německem tlak od počátku roku, kdy z banky LGT vynesl jeden z pracovníků údaje o klientech. Ty pak prodal německým úřadům, jež pak následně obvinily několik klíčových byznysmenů v čele s bývalým ředitelem německé pošty Klausem Zumwinkelem. Německo poté hrozilo Lichtenštejnsku i tím, že platby odcházející do alpského knížectví zdaní.
Země na černé listině Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Lichtenštejnsko řadí mezi daňové ráje na své černé listině. Tam se dostávají země, které odmítají spolupráci při šetření daňových úniků. Knížectví je na výkonnosti svého finančního sektoru závislé a tradičně poskytuje diskrétní bankovní služby.
O předání údajů o klientech LGT požádala Německo i česká strana. „Německo již deklarovalo, že v průběhu září či října by nám mohlo data poskytnout,“ řekl Jan Knížek, šéf ústředního finančního a daňového ředitelství ministerstva financí. Nečeká ale odhalení žádných „velkých ryb“. „Samozřejmě nám to ale ulehčí práci a zrychlí naše vlastní šetření,“ dodal Knížek. Upozorňuje ale, že ne všichni s kontem v zahraničí jsou podvodníci. „To, že má někdo peníze v lichtenštejnské bance, automaticky neznamená daňový únik.“
