V Brně vznikají za více než půl milionu věrné kopie dvou rukopisů, které odborníci řadí k vrcholným středověkým dílům - takzvaného žaltáře a antifonáře Elišky Rejčky. Originály knih využívaných při bohoslužbách patří k nejstřeženějším dílům svého druhu.
Odborníci již vytvořili počítačovou podobu rukopisů a právě ta bude základem pro výrobu maket. „Faksimile budou vytištěny na imitaci pergamenu,“ potvrdila náměstkyně jihomoravského hejtmana Anna Procházková. Právě hejtmanství výrobu kopií zaplatí a nechá díla vystavit v Památníku písemnictví na Moravě v Rajhradě u Brna.
Do Rajhradu čas rukopisy zavál - pro tamní klášterní knihovnu je roku 1828 koupil benediktin Řehoř Volný. Nyní je tam vystavují v trezorové místnosti. Lidé ale vždy uvidí jen jeden list. „Žaltář a antifonář jsou přitom mimořádně zdobné,“ poznamenala Jindra Pavelková z památníku.
Po královně zůstalo celkem osm svazků, které věnovala klášteru cisterciaček na Starém Brně. Pět jich nyní vlastní vídeňská národní knihovna. Oba rukopisy, jejichž kopie vznikají, jsou nejvýznamnější, patří k vrcholům české a moravské rukopisné produkce - a mimořádné jsou i rozsahem, jeden má 223 a druhý 222 stran.
„Už jenom zajištění imitace pergamenu je velice složité,“ připomíná Pavelková. Větší z knih měří téměř půl metru. Pro srovnání, když vznikala méně náročná faksimile slavné Ďáblovy bible, tvůrci vytvořili jen vybrané strany.
Rukopisy vznikly v době, kdy brněnský dvůr Elišky Rejčky, vdovy po králích Václavu II. a Rudolfu Habsburském, dosahoval významem dvora panovníků. Rejčka je jedinou královnou pohřbenou v Brně, a to po boku svého posledního partnera, Jindřicha z Lipé.
Knihy se představí ještě letos při projektu Lucemburský rok. Uvidí je i lidé v Praze a v Ostravě.
