Třetina lidí považuje Česko za nebezpečnou zemi k žití, zjistil nový průzkum veřejného mínění.
PRAHA Součástí výuky na základních školách by měla být také sebeobrana. Tento názor zastává osmdesát procent lidí, zjistil průzkum agentury Datamar pro sdružení Adra. Myšlenka na zavedení „předmětu bojová umění“ se některým školám zamlouvá. „Nejsem úplně proti. Součástí by však musela být i výchova k sebekázni a ovládání. Musíme si totiž uvědomit, že sebeobranu by ovládali i potenciální agresoři,“ říká ředitel pražské základní školy Na Beránku Vladimír Cíca. Podobný názor má i ředitel základní školy Herčíkova v Brně Petr Halík: „Kdyby se na školách vyučovala sebeobrana, bylo by to určitě fajn. Mám ale pocit, že by s tím souhlasili hlavně rodiče, ale děti už ne. Mám totiž zkušenost, že děti sport moc nebaví,“ říká Halík. Na jeho škole se sebeobrana už vyučuje formou kroužku.
Většina to vzdá
„Když máme nábor a předvádíme, co děláme, 95 procent uchazečů to vzdá. Najdou si raději jinou zábavu, třeba počítač,“ uvedl ředitel. Povinná výuka sebeobrany není podle něj pro každého. „Je potřeba mít i určitou psychickou vyspělost. Část dětí totiž pak nabyté chvaty používá k terorizování ostatních. Několik z nich jsem už kvůli tomu musel z našeho kroužku vyloučit.“ Agentura Datamar se také ptala 1006 respondentů mezi 10 až 65 lety, jestli jim Česko připadá jako bezpečná země. Výsledky jsou překvapivé. Třetina lidí odpověděla, že svoji zemi považuje za vyloženě nebezpečnou.
Obětí násilí se stal podle průzkumu každý pátý Čech. Další třetina byla jeho svědkem. Jak situaci řešili? Většina lidí se údajně napadenému snažila pomoci sama. Jen 14 procent zavolalo policii.
Podle Lenky Mynárové z agentury Datamar to ukazuje na velkou nedůvěru lidí k policii: „Policie se volá jen proto, že se to musí. Spojení, že policie pomůže, když se něco děje, to u lidí vůbec neexistuje,“ řekla Mynárová. Dvě třetiny lidí si také stěžují, že stát neorganizuje žádné preventivní programy zaměřené proti násilí, zjistilo šetření.
