Zařízení jako pilotní projekt instaloval Český hydrometeorologický ústav z Hradce Králové v roce 2001 v Olešnici v Orlických horách. Obecní radnice se pro tento pokus rozhodla poté, co přívalová povodeň v roce 1998 strhla všechny mostky, podemlela část silnice a zanesla bahnem domy na březích potoka Olešenka.
Varovný systém je v provozu vždy od jara do podzimu. „Přibližně třicetkrát za toto období vyšle signál v podobě SMS,“ říká starostka obce Eva Skalická. Kromě ní dostanou zprávy také telefony místostarosty, velitele místních hasičů, jeho zástupce a několika techniků z hasičského sboru.
„Podle typu SMS poznáme, zda máme být v pohotovosti, nebo jestli je už nutné nastoupit do akce. Poslední stupeň ohrožení znamená, aby lidi všeho nechali a odešli co nejdříve do bezpečí. Naštěstí jsme takový poplach od roku 2001 zatím vyhlásit nemuseli,“ říká starostka. Varovné textové zprávy ze srážkoměrů mají až hodinový předstih před kulminací povodňové vlny v obci. To dává lidem pár desítek minut času na to, sbalit to nejcennější a zachránit si život. „Časová rezerva je důležitá zejména v nočních hodinách, kdy bývá situace o stavu vody nepřehledná, protože nelze neustále sledovat hladinu potoka. Navíc při včasném informování nejsou lidi v takovém šoku, jako když je vzbudí až voda v ložnici,“ říká Ladislav Metelka, vedoucí oddělení klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové.
Podle jeho slov stálo zařízení 200 tisíc korun, při dnešních cenách by přišlo asi na 150 tisíc. Lokální varovný systém je v principu možné rozšiřovat jako stavebnici o další detektory. Například čidlem pro sledování půdní vlhkosti. Tato informace je velmi důležitá, protože ukazuje, jestli se srážky spíše vsáknou do půdy, nebo odtečou do potoka. Rovněž tak by bylo možné vysílat do mobilů nejen SMS, ale také grafická data znázorňující průtok vody.
Zařízení není náročné na údržbu, stačí jej pravidelně čistit od spadaného listí nebo větviček. V Olešnici si to vzali na starost dva místní obyvatelé.
Elektřinu dostávají čidla a počítač ze sítě, jsou jištěny akumulátory. Ty jsou vhodné, zvláště když bouřka přeruší dodávku elektrického proudu. Ale není problém použít jako zdroj energie například solární fotovoltaický panel.
Podle Ladislava Metelky by se lokální varovný systém mohl s finanční pomocí státu, obcí a případně i pojišťoven instalovat na místa vybraná hydrology jako riziková.
