Webové sítě jsou všude a nikde, proto se matematik profesor Jaroslav Nešetřil snaží poznat a pochopit jejich vlastnosti, slabiny i rizika. Nedávno převzal za svoji dlouholetou činnost cenu Neuron udělovanou Nadačním fondem Karla Janečka.
* LN Vzpomenete si na svůj první kontakt s matematikou?
Vím, že mi nikdy nedělala problémy, už jako malý kluk jsem sám přišel na to, kolik je tisíc tisíců. Maminka sice učila matematiku, ale moc mě k ní nevedla.
* LN Takže matematikem jste chtěl být od útlého věku?
To vůbec ne, ještě na střední škole mě lákala dráha umělecká. V Rakovníku, kde jsme tehdy bydleli, jsem poznal mnoho dobrých umělců. Uvažoval jsem o studiu fotografie na FAMU. Tatínek mi to ale rozmluvil, že je moc složité být umělcem, určitě v té době. Přihlásil jsem se proto na Matematickofyzikální fakultu UK.
* LN Máte jiné vnímání světa než lidé bez matematického nadání?
Myslím, že ano. Když je člověk trénovaný k logickému myšlení, dovede zvládnout situace, kdy je nutné udělat deset věcí najednou. Dokážete rychle vyhodnotit, co je důležité, od čeho hrozí nějaké nebezpečí a co počká. Nebojíte se složitého uvažování.
* LN Pomohla vám matematika v praktickém životě?
Matematika je věda o myšlení, návod k žití. Kdyby se matematika neučila, staneme se národem hlupáků. Děti budou chodit po světě bez schopnosti mu porozumět.
* LN Člověk má zjednodušeně řečeno emocionální a racionální přístup k životu. Co převažuje u matematika?
Já to takhle nerozlišuji. V matematice je více emocí, krásy a estetiky, než si myslíte.
* LN V čem její estetika spočívá?
V elegantním řešení problému. Je to podobné jako třeba se stolem. Obvykle má čtyři nohy a desku, a přesto je některý pohlednější než jiný. A zkušený truhlář moc dobře ví, kterým by se pochlubil. V matematice záleží na tom, jakou logiku má řešení problému. Může být složité i jednoduché, a přitom dojdeme ke stejnému závěru. Hlavní motivací je vyřešit problém jakýmkoliv způsobem a až následně ho chcete zvládnout jednoduše, nebo dokonce elegantně. Matematik řeší neznámé problémy a neví, jaká bude odpověď. Zatímco například fyzik při pokusech vždy k nějakému výsledku dojde, v matematice neplatí, že čím více času věnujete výzkumu, tím pravděpodobněji dosáhnete výsledku. Můžete se nadřít jako kůň, a dojdete do slepé uličky. Nezbude vám nic kromě toho, že víte, že tudy cesta nevede. Což může být velmi cenná informace.
* LN Co je výsledkem matematického bádání?
Nová teorie, která vyřeší nějaký problém a zároveň obstojí před ostatními experty z oboru.
* LN O jaké problémy jde?
Například zda útvar v jistém smyslu lokálně připomínající kouli je opravdu koule. Byla to slavná Poincarého domněnka. Nedávno se podařilo tento problém vyřešit -ukázalo se, že je to pravda.
* LN Kolik problémů existuje?
Stovky, tisíce a stále přibývají. Je to náš svět. Jedna americká nadace vypsala deset problémů tisíciletí, za odpověď na každý dává milion dolarů. To je málo a spíše je to symbolické ocenění. Na těchto problémech musí pracovat dlouho spousta lidí, a milion dolarů lze vydělat mnohem jednodušším způsobem.
* LN Co je teď aktuálním problémem pro vás?
Víc než 40 let se intenzivně věnuji matematice, a ve snu by mě nenapadlo, že vyvstane velice důležitý problém počítačových sítí. Nevíme, co je na webu důležité, jak s ním zacházet, jak ho měřit ani kolik má prvků. Síť reálně existuje, je všude, třeba jako vzduch, je obrovská, a přitom není definována. Musíme ji pochopit, a proto ji zkoumáme.
* LN Čím vás internet zaujal?
Napíšete do vyhledávače slovo „Nešetřil“ a web během několika zlomků sekundy ukáže všechny moje články. V tom je obrovská demokracie a výpovědní síla, ale také nebezpečí. Co je na síti, nelze utajit. Nedávno se objevily dokumenty z diplomatické pošty Spojených států. S tím se už nedá nic dělat, i kdyby autora vystřelili na Měsíc, tak budou informace dál existovat, nelze je už nikdy vymazat. Jsou všude.
* LN Naučí se lidé žít s vědomím, že všechny jejich aktivity lze někde na síti najít?
Určitě si postupně dají větší pozor. Moje žena s oblibou využívá internet k vedení bankovního účtu, já tuším rizika webu a raději platím účty na přepážce. Často se diskutuje, jestli počítače můžou myslet. V této souvislosti mě spíše než mluvící roboti napadá příměr s mravenci. Určitě nejsou chytřejší než my, ale když vás přepadnou někde v lese, tak si s nimi užijete. Podobné je to s počítači. Všechny jsou jednoduché, ale jsou jich spousty. Povídají si s námi, sbírají o nás informace, vytvářejí si vlastní pravidla a bez našeho přičinění spolu komunikují. Když dostanete spam, je to vzkaz od počítače, a nikoliv od konkrétní osoby. Člověk počítače vymyslel, ale teď už žijí vlastním životem, je to úplně jiná inteligence. To je podle mě fantastické, ale i nebezpečné. Lidé podceňují počítače.
* LN Mohou matematici najít řešení této potenciální hrozby?
Můžou se v tom vyznat. Matematika vždy zkoušela pochopit a přesně popsat nepřesné jevy a věci. Odpověděla například na otázky, co je „nekonečno“, „prostor“, „přibližně“ nebo „náhoda“. Když se podařilo tyto pojmy přesně vysvětlit a tedy pochopit, otevřela se stavidla k dalšímu zkoumání a ve svém důsledku k dalšímu vývoji. Těžko můžete zkoumat web, když nevíte, co to je. Existuje už několik matematických modelů, ale žádný neodpovídá na všechny otázky.
* LN Cílem matematiků je vytvořit model sítě?
Přesně tak. Její rámcové pochopení umožní vyhnout se rizikům a nějak se sítí zacházet.
* LN Na vaši katedru se hlásí lidé z celého světa. Čím je dokážete zaujmout?
Jsme dobří.
* LN Vytváříte nějaké mimořádně příznivé podmínky, nebo tady máte podnětnou atmosféru?
Mladému matematikovi nezáleží na penězích. Pokud je chytrý, ví, že jednou jich vydělá dost a bude slavný. Když sem přijede na rok postdoktorand třeba z Montrealu a udělá tady spoustu výzkumů, pak sežene dobře placenou práci mnohem lépe než ostatní. Může se prokázat výsledky a našimi posudky. Udělá si jméno. To je pro lidi, kteří k nám jezdí, hlavní motivace. Svou prací jsme si vydobyli pozici, že sem rádi přijedou, považují to za čest. Určitě je nepřeplácíme. Nikdy neplatíme cestovné, a přesto přijedou, protože se jim práce u nás vyplatí.
* LN Kolik lidí se hlásí?
Přibližně tak deset. To je hodně. Vybíráme si dva tři postdoktorandy ročně, také na základě doporučení kolegů v zahraničí.
* LN Existuje Nešetřilova škola matematiky?
To bych byl velmi rád, ale jde spíše o zaměření teoretické matematiky na určité problémy. V tom smyslu lze mluvit o pražské kombinatorické „škole“.
* LN Můžete vysvětlit, co je kombinatorika?
Je to trochu jako házení kostkou, zabývá se studiem přetržitých jevů. Tradiční matematika od 17. století vysvětlila tzv. spojité jevy - pohyb, čas. To matematice vystačilo na velmi dlouhou dobu. Některé jevy však vypadají jako spojité, ale ve skutečnosti jsou přetržité. Dobře to lze vysvětlit přirovnáním k filmu. Jde o sled jednotlivých políček, ale když se pustí rychle za sebou, máme dojem souvislého pohybu. Podobně pracují počítače, rozeznávají posloupnost nul a jedniček a postupují v krocích. Nechápou například křivku, ale ví, co znamenají body, ze kterých je sestavena. Počítač si jevy rozdělí a pak jednotlivé části zpracovává. Přetržitými jevy se zabývá diskrétní matematika a její podstatnou částí je kombinatorika. Pro počítače je to vlastně teorie množin, jejíž základy se učí děti už ve škole.
* LN Matematikou se zabýváte více než čtyřicet let, jak se za tu dobu změnila?
Když jsem v 60. letech studoval, matematici se velice specializovali. Dnes nejlepší lidi dělají všechno -teorii čísel, geometrii, kombinatoriku. Hledají přechody mezi jednotlivými směry matematiky. Snažíme se studenty vychovávat k univerzálnosti, obsáhnout všechno je příkazem doby, z průniků mohou vznikat nové zajímavé teorie a řešení. Kdo chce dosáhnout úspěchu, musí mít schopnost vzít si od všeho něco. Matematici se musí zajímat o fyziku, chemii, medicínu nebo i filozofii, protože nejlepší věci vznikají symbiózou různých oborů.
***
OSOBNOST Jaroslav Nešetřil * Narodil se roku 1946 v Brně * Studoval ve Vídni, v Kanadě a v Praze na Matematicko-fyzikální fakultě UK, od roku 1970 zde vyučuje, profesorem geometrie a topologie od roku 1993 * Založil a vedl od roku 1996 Centrum diskrétní matematiky, teoretické počítačové vědy a jejich aplikací jako společnou instituci UK, Akademie věd a ČVUT * Ředitel Institutu teoretické informatiky MFF UK od roku 2000 * Vedl přes 30 let mezinárodní kombinatorický seminář na MFF Univerzity Karlovy * Hostoval mj. na univerzitách v Chicagu, Vancouveru, Bordeaux, Curychu, Barceloně, Bonnu. Konzultant Bellových laboratoří a Microsoftu v USA * Autor více než 350 odborných publikací a několika knih * Autor několika publikací o vztahu vědy a umění, zajímá se o výtvarné umění
