Screening snižuje riziko rakoviny prsu, radí lékařka |
„K poklesu screeningů došlo za dobu pandemie řádově do dvaceti procent. Nedokážeme ale ještě dnes vyhodnotit, jak dalece to bude mít dopad na vyšší záchyt pozdějších stadií onemocnění. Věřím, že to zase takové veliké drama nebude,“ řekla serveru Lidovky.cz předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová. „Apeluji nyní ale na všechny, aby to rychle dohonili. Preventivní péče běží už normálně,“ zdůraznila.
V Česku ročně zemře na rakovinu bezmála třicet tisíc lidí. Primární prevencí lze však výskyt nádorů snížit až o čtyřicet procent, hlásají onkologové. Ze zákona mají Češi nárok na tři bezplatné onkologické preventivní programy, takzvané screeningy, kdy mají lidé ve vybraných věkových skupinách určitá vyšetření hrazena pojišťovnou.
U všech v důsledku koronaviru došlo k poklesu zájmu. O šestinu se snížil počet vyšetření, která mohou odhalit nádor tlustého střeva a konečníku, o osm procent meziročně klesl screening rakoviny prsu a děložního čípku, potvrdil náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) David Šmehlík.
Lidé na prevenci nechodili zejména na jaře loňského roku a i během letošních pandemických uzavírek. Onkologové rovněž pozastavili pravidelné kontroly pacientů po ukončené léčbě nebo mezi nimi prodloužili intervaly. Akutní léčba zahrnující chirurgické výkony, chemoterapii, biologická léčba a radioterapie nicméně běžely po celou dobu pandemie beze změn. „Za celý rok 2020 jsme neměli pokles výkonů, to mohu potvrdit zodpovědně. Letošní rok to sice trochu zasáhlo, ale na hodnocení je brzy. První zprávy ukazují, že k dramatickým změnám nedošlo ani v důsledku nižší návštěvnosti screeningů,“ dodala Prausová.
Za oběť koronaviru lze ale podle ní považovat slibovaný plošný screening rakoviny plic, který se kvůli pandemii zatím nestačil rozeběhnout. Odložení se týká i screeningu karcinomu prostaty.
Rakoviny prostaty neustále přibývá, tuto diagnózu si každým rokem vyslechne přes sedm tisíc mužů. Lékaři upozorňují, že roste počet případů, kdy pacienti přicházejí s pokročilejší formou onemocnění. Na vině je zanedbaná prevence, své udělala i pandemie koronaviru, která muže odradila od návštěv zdravotnických zařízení.
„Obávám se, že nynější zanedbání vyšetření se může výrazně projevit v dalších dvou nebo třech letech dalším zvýšením počtu pokročilých případů,“ uvedl Jindřich Fínek, přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Již nyní přijde přibližně pětina pacientů ve chvíli, kdy je rakovinu obtížné léčit.
Zlákat lidi na preventivní onkologické prohlídky ale není podle odborníků i dle čísel jednoduché. Češi se do ordinací nehrnuli ani v době před covidem, kdy prohlídky u lékaře zanedbávala více než polovina z nich. Denně přitom v Česku podlehne nádorovému onemocnění bezmála 80 lidí. Přitom až polovina nádorů se dá zcela vyléčit – stačí přijít včas.
NÁROK NA PREVENCI■ screening nádorů prsu – od 45 let 1× za dva roky ■ screening nádorů tlustého střeva a konečníku – od 50 do ■ screening nádorů děložního hrdla – od 15 let 1× ročně |
Největší česká pojišťovna VZP nyní chystá informační kampaň na svém webu a Facebooku, plánuje své klienty oslovit mailem a uvažuje i o rozesílání zvacích dopisů. Efektivita této metody se ale v minulosti příliš neosvědčila, dopisy končily v koši často bez odezvy.
V Česku je ročně odhaleno na 90 tisíc nových nádorů. Zhruba 60 tisíc z nich se vyléčí, ale 27 tisíc pacientů umírá. Rakovina je druhým největším zabijákem Čechů, prvenství si drží nemoci oběhové soustavy, tedy infarkt či cévní onemocnění. V jejich důsledku ročně zemře přes 48 tisíc Čechů.
Vzhledem ke stárnutím populace se počet onkologicky nemocných může za deset let zvýšit o téměř 40 procent. Boj s rakovinou si vláda vytyčila jako jednu z priorit. Navázala tak na požadavek Evropské komise, která vyzvala k masivnímu celoevropskému tažení proti druhé nejčastější příčině úmrtí v EU. Na boj proti ní vyčleňuje čtyři miliardy eur.
Každý členský stát, Česko nevyjímaje, musí revidovat své národní onkologické plány. Česká vláda má ten svůj schválit do konce roku, není však vůbec jisté, že se to povede ještě kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO). „Do voleb se to patrně nestihne schválit. Plán má onkologická společnost hotový, ale ještě ho musí projednat odborné společnosti, potom to půjde na ministerstva a pojišťovny a na další orgány, které se k tomu musí vyjádřit,“ uvedla pro Lidovky.cz Prausová.
Páteří péče má být síť komplexních onkologických center a dvou národních onkologických center. Jablkem sváru je projekt Národního onkologického institutu, který by měl do šesti let vzniknout v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, spolykal by přitom sedm miliard korun, tedy drtivou většinu prostředků, které na boj s rakovinou poplynou z unijních peněz. Národní plán obnovy počítá s bruselským příspěvkem ve výši deset miliard a 250 milionů na posílení onkologické prevence a péče v České republice. Podle opozice i šéfky České onkologické společnosti země takto nákladnou investici nepotřebuje, vystačí si s dosavadními onkologickými centry. Myšlenka špičkového institutu zaujala premiéra, vláda ho schválila v polovině května. Podle zdrojů webu Lidovky.cz ale nad osudem centra stále visí otazníky.
V rámci prevence je Evropskou komisí stanoven také cíl proočkovat do roku 2030 devadesát procent dětí proti lidskému papilomaviru (HPV). Česko spolu s ostatními zeměmi střední Evropy v tomto ohledu musí přidat, shodují se odborníci.
