OSTRAVA/BRNO Stavbu hrází po celé Moravě brzdí i neochota lidí prodat půdu. Především vlastníků pozemků, kteří většinou spekulují, aby co nejvíce na případném prodeji vydělali. Někteří zase své pozemky nechtějí prodat vůbec.
„Řešíme to po celém území, stačí jeden nesouhlas, který komplikuje jak povolovací proces, tak majetkové ucelování,“ poznamenal generální ředitel Povodí Moravy Libor Dostál. Poukázal také na občanské aktivity. „Konkrétní stavbu nám zastavila Unie pro řeku Moravu,“ uvedl výslovně. Její členové tvrdí, že by bylo lepší s povodněmi bojovat přirozenými cestami, například obnovou lužních lesů či poldry.
Podobné zkušenosti má také státní podnik Povodí Odry. Do výstavby protipovodňových opatření vkládá průměrně až 250 milionů korun ročně. „Letos plánujeme investovat například 430 milionů korun,“ řekl mluvčí firmy Čestmír Vlček. Lidé například nechtějí prodat jen část pozemků Nároky vlastníků pozemků ale stavby zdržují i roky. „Někteří požadovali vysoké částky, jiní chtěli, abychom koupili celý pozemek, když jsme potřebovali jen část,“ vyjmenoval důvody průtahů Vlček.
Například v Bohumíně podnik od roku 1997 do nových opatření investoval víc než sto milionů korun. „Protipovodňová ochrana Bohumína je řešena komplexním systémem, kombinací několika opatření. Bohužel významná složka tohoto systému, dálniční těleso, není prozatím dokončena,“ řekl Vlček. Po dokončení všech staveb má být Bohumín chráněn před stoletou vodou – ovšem kromě i tentokrát problémové městské části Pudlov.
„Pro tuto stavbu nebyl záměr schválen strategickým expertem Evropské investiční banky, který posuzoval ekonomickou stránku opatření v závislosti na chráněných hodnotách,“ řekl Vlček. Dodal, že zatím není jasné, zda Pudlov bude povodí nějak chránit. Obyvatelé Pudlova ale odpověď chtějí. Dokonce chystají petiční akci, kterou chtějí jednání o své budoucnosti nastartovat. „Ať začnou stavět, nebo nás vykoupí a udělají tady z toho suchý poldr. Takhle se ale žít nedá,“ řekl jeden z obyvatel Libor Jopek.
Nejčastěji zaplavovaná obec se snad konečně dočká Také v Petrovicích u Karviné blokovali podle tamního starosty nějakou dobu výstavbu hrází místní obyvatelé. Obec, kde záplavy bývají v rámci Moravskoslezského kraje nejčastěji, na účinnou ochranu proti povodním čeká již 16 let. Podnik Povodí Odry tvrdí, že hráz již mohla stát, ale problém byl na petrovické radnici, kde chystali stavební povolení. Starosta kritiku odmítá, problém na stavebním odboru sice přiznal, ale určitě se podle něj nejednalo o několikaleté zdržení. Podle správců povodí bude první část hrázky hotová za dva roky.
Povodí Odry protipovodňová opatření budovaná v rámci projektu Prevence před povodněmi platí ze svých zdrojů a státních peněz. Stát si pak prostředky půjčil z Evropské investiční banky. Proto se ke stavbám experti banky vyjadřují. Větší města mají mít po ukončení programu v roce 2013 ochranu proti stoleté vodě. Menší sídla pak proti vodě dvacetileté. Celkem už podle Vlčka vodohospodáři investovali víc než miliardu korun. Povodně přitom způsobily podle prvního odhadu ministerstva zemědělství na vodních tocích a dílech Moravy a Slezska škody ve výši 500 až 700 milionů korun.
***
NÁSLEDKY POVODNÍ Počty sesuvů už dosáhly desítek * Na severu Moravy a ve Slezsku přibývají sesuvy podmáčených svahů. Jen v Moravskoslezském kraji je těch nebezpečných nebo ohrožujících kolem dvou desítek. * Půda se sesouvá hlavně na Karvinsku a Frýdecko-Místecku. Od středy se hýbe svah v Horních Bludovicích nad řekou Lučinou. Dvě rodiny odtud byly v noci pro jistotu evakuovány, podobně jako z Dolních Domaslovic nad přehradou Žermanice. * Geologové budou zaplavené území prozkoumávat nejméně 14 dní. Například v Horních Bludovicích přitom stále hrozí nebezpečí, že uvolněný svah nad řekou bude po narušení některých sítí ohrožovat koryto říčky. To by uvolněná zemina přehradila, a způsobila tak místní záplavu. * Sesuvy svahů hrozí hlavně v oblastech s jílovitými půdami, které nejsou schopny vlhkost rychle odvést a na rozdíl od písčitých půd vysychají pomaleji.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
