Inkasují za to nemalé poplatky, říká David Šmejkal, ředitel pražské pobočky Poradny při finanční tísni.
* LN Kolik lidí denně se na vás obrací se žádostí o pomoc?
Za všechny tři pobočky, které máme (v Praze, Ostravě, od tohoto měsíce i v Ústí nad Labem - pozn. red.), je to asi padesát nových klientů denně. V posledních dvou měsících se pod vlivem krize jejich počet výrazně zvyšuje. Osmdesáti procentům z nich pomáháme s oddlužením. Vypracujeme návrh na insolvenci a s pomocí dlužníka k němu dáme dohromady všechny potřebné dokumenty.
* LN Chodí za vámi klienti až po návštěvě exekutora, nebo i dříve poradit se, jak do dluhové pasti nespadnout?
Těch, kteří přijdou dříve, jsou zhruba dvě procenta. Většina žádá pomoc až v okamžiku, kdy na ně soud uvalí exekuci.
* LN Proč tomu tak je?
Protože si lidé nechtějí připustit, kdy začínají mít problémy. Když se jich ptáme, jak dlouho mají problémy se splácením, řeknou, že od chvíle, kdy k nim přišel exekutor. A nechtějí pochopit, že problémy začaly v okamžiku, kdy neměli na splácení jednoho úvěru, a proto si vzali další úvěr. Většinou tvrdí: ne, ne, to jsem to ještě zvládal.
* LN Co vnímáte jako velký problém v posledních měsících? Jaké nástrahy na dlužníky teď více než jindy čekají?
Jsou to především firmy, které nabízejí „oddlužení“ nebo „dojednání splátkových kalendářů“. Podle našich zkušeností ale tyto sliby nemohou dodržet. Oddlužením mají ve skutečnosti na mysli přeúvěrování nebo sloučení úvěrů, pokud jde o dojednání splátkových kalendářů, v podstatě platí, že pokud si je s věřiteli nevyjedná dlužník sám, nepodaří se to ani třetí osobě. Té ale zaplatí poplatky za uzavření smlouvy a další náklady, což ještě zhorší jeho finanční situaci.
* LN To je stále stejný problém. Lidé nečtou smlouvy a často nevědí, co podepisují.
Přesně tak. Mnozí třeba nevědí, že podepsali směnku. Například tvrdí, že směnku nepodepsali, jenom nějaký bílý papír. Co na něm bylo, si nepamatují. Dále také nevědí, že směnka slouží poskytovateli úvěru jako zajištění v případě nesplácení a že ji poskytovatel může prodat dál. Najednou tedy mají závazky vůči dvěma společnostem či fyzickým osobám.
* LN S jakými dalšími neseriózními praktikami se zprostředkovaně přes klienty setkáváte?
Třeba s placenými linkami. Abyste se dozvěděla podmínky úvěru, případně sdělila informace o sobě, jako měsíční příjem, existenci dalších závazků a podobně, musíte zavolat na číslo, zpoplatněné „astronomickou“ sazbou. Někteří neseriózní zprostředkovatelé dávají lidem podepsat smlouvu o zprostředkování úvěru, ve které se dlužník zavazuje zaplatit zprostředkovateli jednorázový, nebo pravidelný poplatek za jeho snahu.
* LN Nechávají se lidé často nalákat na ulici na údajně výhodný tarif od mobilních operátorů? Podepisují zde smlouvy?
Ano, a to zejména, když k tomu mají dostat zdarma telefon. Je pravda, že takovou smlouvu mohou do čtrnácti dnů zrušit, většina to ale neví a vidí přístroj. Opět si neuvědomují, že zbytečně zatíží měsíční rozpočet, mnozí na to ani nemají.
* LN Jak je možné, že nevědí, na co mají a na co ne?
Protože nejsou ochotni vzít si papír a tužku, na jednu stranu napsat příjmy a na druhou výdaje. Velmi často se setkáváme s tím, že lidé nemají představu ani o výši svých měsíčních příjmů. I z toho důvodu pak uzavírají nesmyslné smlouvy. Například zapomenou na to, že si před lety uzavřeli životní pojistku, a uzavřou další, kterou vůbec nepotřebují. Zvyšují si tak zbytečně měsíční výdaje. Lidi, kteří za námi chodí pro pomoc, také velice často vlastní kreditní karty. Často se také stává, že zapomenou zaplatit třeba pokutu a po letech je to zruinuje.
* LN Mluvíte o konkrétních pokutách?
Poslední dobou u nás přibývá lidí, kteří zapomněli zaplatit pokutu Dopravnímu podniku hlavního města Prahy. Místo několika stovek teď po nich exekutor vymáhá téměř dvacet tisíc korun. Mnozí splácí hypotéky a mají problém s tím, že jim exekutoři zablokovali účet. V posledním měsíci jsme měli tři případy, kdy exekuce od dopravního podniku lidem narušila finance do té míry, že skončili v oddlužení.
* LN Dostávají se podle vašich zkušeností lidé do finančních problémů spíš vlastní nevědomostí, nebo v důsledku životních okolností, jako je rozvod, nemoc či třeba úraz?
Téměř čtyřicet procent klientů uvádí, že přecenili své možnosti. Já si myslím, že to číslo bude o něco nižší. Přicházejí k nám ve stresu, někdy dokonce potřebují psychologickou pomoc, takže nejsou v tu chvíli schopni o konkrétních příčinách uvažovat. Velmi často uvádí ztrátu zaměstnání, rozvod a rozchod je na třetím místě před špatným podnikatelským záměrem. Zhruba u třiceti procent lze říci, že na jejich situaci se více či méně podílela přílišná důvěra v nejbližší, což se prolíná všemi výše uvedenými kategoriemi příčin.
* LN Pamatujete si nějaký konkrétní případ?
Měli jsme tu například ženu, která si půjčila u několika bank peníze pro svého bratra, aniž se zajímala o to, na co je potřebuje. Dohodli se, že dluhy bude splácet on. Po čase ale splácet přestal. Když se dozvěděla o několika upomínkách, místo toho, aby se zašla informovat do bank, ptala se na to bratra. Tvrdil jí, že to zaplatí a vše bude v pořádku. Když z několikasettisícového dluhu byl více než milion, přišel exekutor. Mezitím se ženě narodilo dítě a její příjmy se snížily. Bratr se odstěhoval z bytu, ve kterém dosud bydlel, a rodina o něm nic neví. Do splácení se museli zapojit i rodiče - měsíčně už po nich věřitelé a exekutoři vyžadovali 50 tisíc korun. Klientka nám zavolala na pondělní bezplatnou telefonní linku. Vzhledem k tomu, že neměli, pomáháme jim s žádostí o oddlužení v rámci insolvenčního zákona. Smutné jsou ale také případy, kdy si rodiče půjčí peníze, aby pomohli dětem. Pak se stane, že některý z nich onemocní nebo zemře a druhý na splácení nemá. Smutné na tom je to, že se k nim v takové situaci děti často otáčejí zády.
* LN Ptala jsem se vás, zda se lidé nedostávají do finančních problémů kvůli rozvodu, ale není to i tak, že se do nich naopak dostanou proto, že se včas nerozvedli?
Ano, i s tím se setkáváme. Jeden z manželů, kteří spolu už ale nežijí, si pak vezme úvěr, druhý o tom neví a dozví se to až v okamžiku, kdy za ním přijde exekutor. A proti tomu ochrana neexistuje.
* LN Někteří lidé se mylně domnívají, že je ochrání předmanželská či manželská smlouva. Ale pokud o ní věřitel neví, má se za to, že žádná neexistuje.
A moc poctivých manželů či manželek, kteří by o tom věřitele informovali, není.
* LN Jak moc lidé, kteří za vámi přicházejí, podléhají reklamě?
Reklamě na úvěry moc ne, ale reklamě na spotřební zboží hodně. Vidí třeba televizi a podepíšou prakticky cokoli. Maximálně se zajímají o výši měsíční splátky. Celková cena úvěru je zajímá podstatně méně, podmínky pro nesplácení nezajímají téměř nikoho.
* LN Lze toto myšlení změnit?
Asi ne, můžeme je jen naučit lépe vybírat věřitele. Aby se nestávalo, že se dají nalákat plakáty či inzercí typu: půjčím až půl milionu bez ručitele, ihned. Je tam uvedené jen telefonní číslo, ale kdo za tím stojí, nevíte. Často se to stává v okamžiku, kdy už mají problémy se splácením a nikdo jiný jim nechce půjčit.
* LN Dlužníci patrně netuší, že takové firmy či osoby vydělávají na tom, že lidé nesplácejí.
Ano. Dají do zástavy nemovitost nebo třeba auto a věřiteli jde jen o to, co nejdříve zástavu získat a prodat. Tyto úvěry bývají navíc dost drahé. Například poplatek za uzavření může být i více než polovina úvěru. Půjčíte si sto tisíc, ale odcházíte s padesáti.
* LN Opět jsme ale u toho, že lidé nečtou smlouvy.
Problém je, že se některé smlouvy číst nedají. Obecně prospěšná společnost Člověk v tísni hodnotila před několika měsíci smluvní podmínky a z analýzy vyplynulo, že někteří poskytovatelé - hlavně nebankovní - směstnají asi 57 normostran právního textu do sedmi stran, hustým, zmenšeným písmem, které se dá číst jen pod lupou. S výkladem takové smlouvy měli problém i právní odborníci na vysokých školách. Používají se v nich hodně zkratky, odkazy a matoucí termíny. Je ale pravda, že by člověk neměl podepisovat to, čemu nerozumí.
* LN Je problém i to, že se banky někdy snaží klienty přimět k vyššímu úvěru nebo zbytečně dlouhé splatnosti, aby více vydělaly?
Ne, vidím to jako obchodní nabídku. Nikdo na ni nemusí přistupovat.
* LN Vaše kolegyně před chvílí vysvětlovala jedné klientce, že je dlužník a co je to splátka. Nebyla tu ale poprvé, pochopí to vůbec?
Nechci se dotknout té klientky, ale obávám se, že těžko. Kolegyně jí to vysvětlovala už popáté. Snažíme se na ně nemluvit příliš komplikovaně, ale když jí pomáhá připravit podání k soudu, je potřeba, aby jí řekla, že ten dlužník, to je ona. Když se lidí ptáme, kdo je jejich věřitelem, řeknou nám často, že žádného nemají. Když se jich pak ptáme, zda někomu dluží, tak řeknou: jo, to dlužím bankám.
* LN Jaký je váš nejčastější klient?
Je to žena ve věku od 30 do 40 let, svobodná nebo rozvedená, nejčastěji vyučená, případně se střední školou, která si půjčila u neseriózní nebankovní společnosti.
