Jana Hybášková ukazuje dilema KDU-ČSL: oslovit městské voliče, nebo brát jistý venkov?
Doposud ne zcela výbušné spojení křesťanských demokratů a Evropské demokratické strany Jany Hybáškové prošlo prvním vážným testem. Bylo totiž zapotřebí najít pro předsedkyni spolupracující strany adekvátní místo na některé z lidoveckých kandidátek. A protože lidovci po minulých volbách dobře vědí, že jisté – a to ještě zdaleka ne všude – to mají pouze jedničky kandidátek, hledal se lídr, který je ochoten ustoupit a oslabit své poslanecké šance.
A protože již ve všech krajích primárky proběhly, musely celostátní orgány vstoupit do jinak suverénního a autonomního rozhodování krajských struktur. Vznikl z toho ale vnitrostranický problém, jenž strana ještě zdaleka nezvládla. Koho zakroužkují voliči Celkem logicky se pro Janu Hybáškovou nepočítalo se silnou, venkovštější a konzervativnější Moravou. Může-li Hybášková někoho oslovit, je to městský, liberální volič. Navzdory tomu, že Cyril Svoboda mluví cosi o městském voliči konzervativním. Proto se jako přirozená volba nabízela Praha. Vždyť v evropských volbách zde Hybáškové strana získala téměř sedm procent hlasů s výraznou podporou právě stranické předsedkyně, zatímco v rámci celé republiky pouze necelá tři procenta. Jenomže v Praze kandiduje Cyril Svoboda a šance na dva mandáty je zde spíše teoretická. Mimochodem, vzpomene si někdo, že v roce 2002 Svoboda kandidoval v Královéhradeckém kraji?
Druhým v pořadí se zdál být Středočeský kraj. Jenomže ani zde nechtěla první postava kandidátky Lenka Ptáčková Melicharová ustoupit.
A tak se našel kraj Královéhradecký, kde lídrem nebyl stávající poslanec ani celostátně známá osobnost.
Je to ale pouze z nouze ctnost. Královéhradecký kraj je z velké části venkovský.
Jistě, téměř pětina voličů žije v samotném krajském městě, bude to však Janě Hybáškové stačit?
A to navíc ve chvíli, kdy do parlamentního boje společně vytahují tři strany s Věcmi veřejnými v čele?
V zásadě mohou nastat tři situace. První, pro zúčastněné nejpříznivější, počítá s tím, že angažmá Hybáškové přinese tolik nových hlasů, že to straně pomůže k druhému mandátu, který v roce 2006 nezískala. Pak by spojenectví s EDS splnilo svůj účel měrou vrchovatou. Druhá, pro KDU-ČSL méně příznivá, nastane tehdy, když strana dosáhne opět pouze na jeden mandát, který ale obsadí Hybášková, nečlenka KDU-ČSL. Třetí situace je zrcadlově obrácená – jediný mandát obsadí lidovec. A to není zcela vyloučené.
Velkým mementem by Hybáškové právě na převážně venkovském Královéhradecku měla být zkušenost kandidátů Unie svobody z roku 2002. Ti tehdy vytvořili skutečnou, nikoli zapřenou Koalici s KDU-ČSL. Ač byly tehdy kandidátky přinejmenším na čelných místech poskládány fakticky paritně a přestože zřejmě obě strany disponovaly srovnatelnou podporou, lidovečtí voliči byli disciplinovanější. „Své“ kandidáty kroužkováním vynesli do poslaneckých výšin, takže z jednatřiceti poslanců Koalice jich dvě třetiny byly lidovecké.
Kalousek o tom ví své Jistě – Jana Hybášková byla v evropských volbách hlavní tváří Evropské demokratické strany. Přesto ji zakroužkovala pouze necelá čtvrtina voličů strany. Jen pro srovnání: Zuzanu Roithovou coby lídra KDU-ČSL téměř třetina, což ale v absolutních číslech znamenalo trojnásobek hlasů, Janu Bobošíkovou dvě pětiny voličů Suverenity.
Velkým problémem může být přílišná účelovost královéhradeckého angažmá. To ve zjitřené lidovecké vnitrostranické atmosféře nemusí znamenat málo. Již pár hodin po rozhodnutí Celostátního výboru KDU-ČSL se na stranickém diskusním fóru objevovala kritika narušení vnitrostranické soutěže a změny pravidel v průběhu hry, stejně jako předpověď zopakování čtyřkoaličního kroužkování.
Lidovecké vedení s Cyrilem Svobodou v čele je ve dvojím ohni: životně důležité pro ně je oslovit další voličské skupiny, bez nich je totiž v ohrožení samotná parlamentní existence. O konzervativní venkovské voliče se budou bratrovražedně prát s TOP 09, kam tedy vyrazit jinam než do města? Na druhou stranu ale nemohou zcela opomíjet stranický organismus s několika desítkami tisíc členů. Miroslav Kalousek o tom ví od léta 2006 své.
Přes všechny výhrady, vnitrostranické hádky a obejití názoru členské základny je hradecké angažmá Jany Hybáškové uměním možného.
***
Další kresby autora najdete na www.lidovky.cz/jiranek
e-mail: balik@fss.muni.cz
Velkým problémem může být přílišná účelovost královéhradeckého angažmá. To ve zjitřené lidovecké vnitrostranické atmosféře nemusí znamenat málo.
O autorovi| Stanislav Balík Katedra politologie FSS MU
