Podle České televize už se do vlasti vrátilo zhruba osm set tuzemských Romů, kteří loni žádali o azyl v Kanadě; další tisícovka prý se k návratu chystá. Mnoho navrátilců se ovšem dostává do potíží, při odjezdu totiž nechali své obecní byty tak, jak leží a stojí, a mezitím o ně přišli anebo jim v nich neúnosně naskákaly dluhy. Nechat ty lidi v tísni, pomoct jim? Odpověď vypadá jasně, než si uvědomíme, že každá dobročinnost teď zadělává na další vlnu sezonní emigrace, která se bude tvářit politicky. A že posílí nárokovou mentalitu a to, čemu se v bankovnictví po finanční krizi říká morální hazard.
Jiní nositelé nárokové mentality včera ochromili Řecko. Odbory státních zaměstnanců uspořádaly generální stávku pod heslem „My za krizi platit nebudeme“. Ti lidé si zjevně nevidí do vlastních podniků, úřadů a kanceláří. Že nevidí sami sebe, by se ještě dalo pochopit. Jak to, že ale nevidí ani všechny ty dobře opečovávané státní zaměstnance kolem sebe? Co že to psal předseda řeckého parlamentu v otevřeném dopisu německému bulvárnímu deníku Bild? Liebe Deutsche. Složené sdělení vládnoucích socialistů a odborů, které si sami socialisté vychovali, tedy vyznívá zhruba takto: Milí Němci, plaťte, nám se platit nechce. Je to kolektivní nestoudnost prvního řádu.
Tuzemští souputníci PASOKU mezitím kráčejí od jednoho prvenství v preferencích k druhému. A jak jsou při chuti, neustále vydávají tiskové materiály a rozbory poměrů. V tom včerejším materiálu, nazvaném „Krize pravice v ČR. Ztráta kontroly a potlačování konkurence“ nalezneme citát britského ekonoma Simona Johnsona, jak pléduje za rozdělení velkých bank. Lidový dům bohužel ve svojí hektičnosti nějak zapomněl uvést, že cituje z Lidových novin, kde s Johnsonem 9. ledna hovořila Lenka Zlámalová. Potlačování konkurence to není - noviny a politická strana se žánrově míjejí - ztráta kontroly docela určitě.
Zmíněný oranžový materiál je uvozen citátem, tentokrát přiznaným, z tvorby Václava Černého. K dokonalosti chybí už jen to, aby si v Lidovém domě osvojili Černého nadávku „čecháček“ a začali ji udělovat svým oponentům. Já bych do komise nominoval pány Paroubka, Škromacha a Jandáka.
Předseda vlády Jan Fischer včera odsoudil kandidaturu ministra vnitra Martina Peciny za ČSSD. Tedy - odsoudil... „Uvědomuje si,“ píše jeho mluvčí, „že takový krok vládu neposílí.“ Razance včerejšího tiskového prohlášení nám připomněla nedávná premiérova slova po hlasování sněmovny, když mu levicová většina rozbila návrh rozpočtu. Tehdy měl „smíšené pocity“.
Je Jan Fischer mistrem v kategorii anglosaského understatementu (úmyslného zmírnění)? Nebo už si svou schlíplostí vůči tušeným vítězům voleb říká o nějakou pěknou umístěnku?
O autorovi| DANIEL KAISER, komentátor LN
