V Bruselu bude s největší pravděpodobností schváleno 500 miliard eur pro takzvaný stálý záchranný mechanismus (ESM). Ten má po roce 2013 nahradit současný záchranný fond (EFSF).
Kapacita EFSF se sice nebude zvyšovat ze 440 miliard eur, necelou polovinu této částky ale tvoří rezerva, s níž fond v podstatě nemůže nakládat, aby si udržel nejvyšší možné ratingové hodnocení. To by se nově mělo změnit a EFSF by měl mít k dispozici celých 440 miliard eur.
Více finančních prostředků bude eurozóna podle ekonomů potřebovat v případě, že by se do problémů kromě Řecka a Irska dostaly i další státy. Aktuální růst výnosů z portugalských vládních dluhopisů a snížení ratingu Španělska tuto možnost nevylučují.
Mimo nebezpečí státního bankrotu se ale po poskytnutí finanční pomoci neocitly ani Atény a Dublin. V případě Řecka mezi politiky i ekonomy panují vážné pochyby, zda bude schopné splatit půjčky ve výši 110 miliard eur od mezinárodního společenství. Podle hlasů z Bruselu je možné čekat, že řecký premiér požádá eurozónu o prodloužení splatnosti úvěrů.
Podobně by se mohl zachovat i nový irský premiér Enda Kenny, který před nedávnými volbami voličům slíbil, že se pokusí vyjednat nové podmínky pomoci ve výši 80 miliard eur.
Ekonomové ještě před schválením pomoci upozorňovali, že Dublin nebude schopný úrok ve výši téměř šesti procent v následujících letech platit. V úvahu tak připadá prodloužení splatnosti jako v případě Řecka anebo snížení úrokové sazby. Pokud Irové podobný požadavek vznesou, je možné očekávat, že některé členské státy eurozóny budou požadovat, aby irská vláda zvýšila velmi nízké firemní daně, které byly hlavní irskou konkurenční výhodou a lákadlem pro investory v uplynulých letech. Podle diplomatů je ale velmi nepravděpodobné, že by Irsko s něčím podobným souhlasilo.
